František Hennlich, cihelna

Severozápadní extravilán obce Strupčice na Chomutovsku byl historicky důležitým zdrojem kvalitní cihlářské hlíny. Od poloviny 19. století zde vznikala řada menších cihlářských pecí, svého času jich zde působilo i více než 20 najednou. Ve 20. století majitelé některých z nich rozšířili jejich provoz o modernější kruhové pece, pro něž byly typické vysoké tovární komíny odtahující spaliny z vypalovacích komor. Většina cihelen byla po druhé světové válce uzavřena a dnes na ně nemáme žádnou vzpomínku. Výjimkou byly cihelny Františka Hennlicha a Anny Glaserové, které shodou okolností stály v bezprostředním sousedství. Z obou pecí se do dnešních dní dochovaly právě pouze komíny, které byly příkladnou iniciativou obce Strupčice v poslední době citlivě opraveny.

Komín vysoký 33 metrů o světlosti 110 centimetrů vyrostl v Hennlichově cihelně roku 1913 při výstavbě nové moderní pece uzpůsobené na kontinuální výpal cihel. Ta vznikla v sousedství starší polní pece vybudované roku 1911. Typologicky se jednalo o klikatou pec, konkrétně pak o nepříliš obvyklý systém Rhein, a její projekt patrně vypracoval přímo autor systému z Liběšic u Žatce. Pec obsahovala deset komor, každá na možnost výpalu až 4 600 kusů běžných zdících cihel. Oproti systému klasických kruhových pecí se vyznačovala takřka čtvercovým půdorysem, který odrážel asymetrické postavení komor. Ty byly v jedné polovině pece umístěny klasicky vedle sebe, zatímco v druhé polovině tvořily klikatou uličku. 

Přestože projekt obsahoval i okótovaný nákres továrního komína, byla jeho realizace svěřena do rukou specializované komínářské firmě Josefa Schöberla z Karlových Varů. Ta pro potřeby živnostensko-právního schválení vypracovala i podrobný projekt komína a jeho statický výpočet. Pec systému Rhein měla komín umístěn jako samostatně stojící, souvisel s její severozápadní stěnou a s komorami byl propojen podzemním kouřovodem. Komín byl vyzděn z ručně vyrobených červených radiálních cihel o výšce 8,5 centimetru. Dá se uvažovat, že byly připraveny přímo zde v dřívější polní cihelně Františka Hennlicha. Hmota komína je veskrze obyčejná, a to i v kontextu jiných schöberlovských realizací. Oblý podstavec vysoký 2,25 metru je od průměru dříku jen lehce odskočený a má s ním i stejnou konicitu. Jinak byl dřík zcela strohý, s výjimkou kordonové římsy tvořené jednou řadou  cihel v horní části, a završený odstupňovanou hlavicí bez ozdob.

Hennlichova cihelna byla v provozu ještě po druhé světové válce, ale v 50. letech 20. století byla uzavřena. Výrobu cihel v jejím areálu nahradil chov drůbeže a později dobytka. Na počátku 70. let 20. století byl ale areál zcela opuštěn a veškeré budovy zdemolovány. Stát zůstal právě pouze komín, který postupně podléhal zubu času a také rozmarům počasí. Jeho hlavice byla poškozena patrně zásahem blesku, který nejspíš způsobil i dlouhou trhlinu po celé výšce dříku. Odhalený revizní otvor dočasně posloužil jako skládka odpadu.

Komín byl kompletně zrekonstruován v roce 2019, jeho oprava stála 854 000 Kč včetně DPH. Vyspraven byl celý dřík, byl nově vyspárován a především byla sanována trhlina po úderu blesku. Za pozornost stojí způsob vyspravení povrchu zdiva komína. Působením různých vlivů, degradačních procesů a zanedbané údržby běžně dochází k typické poruše zdiva, kdy z povrchu komína odpadávají úlomky cihel a malty. Při opravách se pak v zásadě dá postupovat dvěma způsoby – vypadané místo se znovu nahradí příslušně upravenou cihlou, nebo se vypadané místo nahradí maltou v podobě čílka cihly. Druhý způsob se užil právě zde, přičemž maltou vytvořené falešné čílko cihly bylo natřeno na červeno a vizuální autentičnost povrchu byla dotvořena lehkými tahy štětcem s černou barvou. Celý dřík byl opatřen hromosvodem, ocelovými obručemi a také stupadly, kterými dříve ani nedisponoval. Hlavice komína byla zcela snesena i s horní částí dříku až po římsu. Ze získaných cihel byla pak hlavice vyzděna nově v této úrovni, vizuálně ale v původní podobě. Tím byl komín snížen na výšku 30 metrů. Oproti původnímu řešení hlavice zvolila firma odlišný způsob – poslední tři vrstvy nebyly vyzděny, ale nahrazeny masivním betonovým věncem opatřeným malbou s imitací cihlového zdiva. Hlava pak byla zakryta ocelovým poklopem pro zamezení vniku dešťové vody. S obnovou proběhlo i vyčištění revizního otvoru a paty komína. Vstup do jeho nitra byl osazen mřížovanými dvířky, které umožňují ventilaci komína.

Komín byl opraven v rámci širšího projektu obce Strupčice, jehož cílem je obnovit poslední památky na zdejší cihlářský průmysl a vybudovat zde malé muzeum cihlářství. V současnosti je v obci instalována naučná stezka „Babičko, dědečku vyprávěj“, která vede i prostorem kolem komínů a jeden její panel se věnuje právě stručné historii strupčických cihelen. Plocha, na které v minulosti stálo několik desítek cihelen, je dnes volná a do její bezprostřední blízkosti se rozšířila rodinná zástavba (ta mimochodem překryla i prostor někdejšího dolu Anna, v jehož areálu stával další strupčický komín, vysoký 63 metrů). Iniciativa zdejší samosprávy je tak více než vítaná. A to zvláště i proto, že ani jeden z dochovaných komínů neoplývá zvláštními architektonickými či stavebními kvalitami, a je tak nutné jejich sílu identifikovat v jiných významech. Komín cihelny Františka Hennlicha tvoří společně s druhým dochovaným komínem cihelny Anny Glaserové neobyčejně silné spojení. To tak je důstojnou připomínkou zdejší cihlářské historie a zároveň představuje esteticky atraktivní prostor přitahující pozornost nejen místních, ale jistě přispěje i ke zvýšení turistické atraktivity Strupčic.

SOkA Chomutov, OÚ Chomutov, i. č. 31(spisy).

Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, die Gerichtsbezirke Komotau, Chomutov 1898, s. 666.

Stabilní katastr Čech – Strupčice, Indikační skici. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. [citováno: 3. srpna 2020]. Dostupné z: https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/skici/skici/ZAT/ZAT354018420/ZAT354018420_index.html.

Strupčické cihelny. Spolek přátel památek obce Strupčice. [citováno: 3. srpna 2020]. Dostupné z: http://www.spolekstrupcice.cz/cihlarske-muzeum/strupcicke-cihelny/.

Strupčické komíny se budou zachraňovat. Strupčice. [citováno: 3. srpna 2020]. Dostupné z: https://www.obec-strupcice.cz/aktualne/strupcicky-denik/strupcicke-kominy-se-budou-zachranovat-132cs.html.

Na základě sdělení Luďka Pěnkavy, obec Strupčice.