Českomoravská Kolben

Stavbu v pořadí druhého komína s vodojemem v areálu budoucího ČKD zadala továrna firmě Ing. V. Fischer a spol. dne 22. srpna 1924 za následujících podmínek:

„Dodáte veškerou práci ku stavbě potřebnou a všechen materiál až na místo stavby vyjímaje vodu, elektrický proud pro výtah i světlo a dříví k vyšalování pro betonování reservoiru, jež obstaráme sami.

V případě, že by bylo nutno provésti základ hlubší než 2,50 m (jak uvedeno v rozpočtu), obstaráme na onu vícepráci všechen materiál z naší zásoby a dělníky nám budete účtovati na ceny, které mám pro podobné práce sjednány s firmou V. Nekvasil t.j. 1 hodinu kopáče 5,50 a zedníka 6,20 Kč.

Zadávací plány a statický výpočet nám bezplatně zhotovíte a zašlete v 5ti exemplářích (2 na plátně) a přejímáte záruku, že nám bude takto projektovaný komín povolen, jakož i záruku za bezpečnost stavby.

Bezpečnostní opatření během stavby vůči našim zaměstnancům i osobám třetím provedete svým nákladem.

Při skládání materiálu budete dbáti našich pokynů, aby nebyl rušen chod prací továrních.

Odvoz vykopaného materiálu na skládku obstaráme sami.

Se stavbou počnete ihned a budete postupovati tak, aby komín vyzděn byl do 25. října, kdežto celá stavba i s reservoirem do 3 měsíců nám byla odevzdána.

Místnost na requisity komínářů Vám dáme k dispozici.

Za přesné dodržení veškerých stávajících předpisů, pokud se týkají stavby zděných komínů továrních, za bezvadnou jakost materiálu nám dodaného, jakož i za odborné a svědomité provedení svěřené Vám práce, přejímáte záruku po dobu jednoho roku ode dne předání a složíte u nás po dobu garanční 10% z účtovaného obnosu buď hotově nebo v papírech pupilární jistoty.

Za úplně hotovou stavbu zaplatíme Vám Kč 146.000,- slovy jednostočtyřicetšesttisíckorun.čsl. včetně 2%ní daně z obratu. Polovina tohoto obnosu jest splatna při objednávce, zbytek po srážce záloh na mzdu Vámi poukazovaných dle odpočtu hotově do 30 dnů po ukončení práce a úřední kollaudaci.“

Tovární komín s výškou 40 metrů, světlosti v koruně 130 cm a s vodojemem o objemu 100 m³ vyrostl poblíž současně budované generátorové stanice, kdy se v továrně prováděla rekonstrukce slévárenských topenišť na vytápění generátorovým plynem. Tyto stavby zaujaly prostor západně od budovy slévárny, u které stál při jižní fasádě komín s vodojemem z roku 1910.

Stávající způsob vytápění vyhřívacích pecí, sušicích komor a kamen na ohřívání pánví spočíval v nehospodárném přímém topení hnědým uhlím a koksem, což vyžadovalo složitou obsluhu a v topeništích se vlivem nedokonalého spalování uhlí vyvíjelo mnoho kouře. Uhlí se tak začalo zplyňovat v plynovém generátoru a vyrobený plyn se rozváděl do jednotlivých slévárenských topenišť. Užívání generátorového plynu mělo velký význam i pro veřejnost, neboť se předpokládalo výrazné snížení množství kouře obtěžujícího okolí. A protože byl stávající, 35 metrů vysoký komín pro výkon martinských a vyhřívacích pecí nedostatečný, přistoupilo se k výstavbě komína nového, který byl situován těsně vedle něj. Potřeba vybudování komínového vodojemu byla zdůvodněna takto: „Stávající železný reservoir na stávajícím komíně jest v materiálu tak vadný, že byla by nutná v krátké době výměna jeho... Tento starý železný reservoir bude svého času zrušen.“ 

8. září 1924 stavitel Vincenc Fischer vypracoval statický výpočet komína a v říjnu projekt železobetonové nádrže. 26. září 1924 dostala stavba generátorové stanice a komína povolení a 14. července 1925 proběhla kolaudace.

Komín byl založený na kruhové betonové desce o průměru 6 metrů uložené 2,5 metru pod terénem, na ni navázalo nadzákladové zdivo, do kterého se napojil kouřový kanál. Vnější průměr komína u terénu činil 412 cm (tloušťka zdiva v tomto místě byla 63 cm) a na dvakrát mírně odstupňovaný sokl navázal dřík o konicitě 4,8 %, resp. 5 % (první hodnota platí pro část dříku končící na úrovni uložení nádrže do zdiva, druhá pro část nad touto úrovní). Do výšky 7,5 metru nad terénem bylo vyzděno ochranné pouzdro tloušťky 15 cm oddělené od zdiva dříku deseticentimetrovou mezerou. 

Železobetonovou nádrž nesla ve výšce 22 metrů nad terénem deska mocnosti 12 cm podepřená konzolami výšky 128 cm vyloženými o 180 cm. Dno nádrže tvořila deska 10 cm silná, vnější stěna měla tloušťku proměnlivou, a to 11 cm v dolní a 8 cm v horní části, vnitřní stěna pak 11 cm dole a 7 cm nahoře. Nádrž byla zastropena deskou o mocnosti 7 cm. Vnější stěna byla tepelně izolována 3 cm vzduchové mezery a 16 cm silnou přizdívkou z cihel s vyvedeným nápisem „Českomoravská Kolben“. Třícentimetrová mezera byla taktéž ponechána mezi vnitřní stěnou nádrže a dříkem. Hladina mohla dosáhnout výšky až 5 metrů, vnitřní šířka rezervoáru dosahovala v dolní části rozměru 100 cm a směrem nahoru se rozšiřovala až na rozměr 190 cm. Stropní deska netradičně netvořila i střechu nádrže – ta byla vyřešena samostatnou dřevěnou konstrukcí. Na zdivu komínového dříku vyloženém směrem ven a na obkladovém zdivu nádrže byly uloženy pozednice s profilem 12 × 8 cm, na které se položily krokve o průřezu 8 × 13 cm. Sám o sobě je kuriózní i poměrně veliký sklon střechy, a to 40°. Střešní krytinu tvořily prejzy.

Vodojem sloužil jako zdroj vody užitkové (mimo jiné pro splachování toalet) a vody hasební. Do nádrže se voda čerpala pomocí stávající čerpací stanice z říčky Rokytky.

Po realizaci se objevily na komíně trhliny, stavitel Fischer je označil za staticky nevýznamné a domníval se, že mohly nastat vlivem občasných výbuchů plynů v komíně. Továrna stavitele ale ujistila, že provoz pecí je svěřen zkušené obsluze, která práci věnuje veškerou potřebnou pozornost, a k žádným výbuchům prý nedochází. Stavitele pak vyzvala, aby trhliny dal zaspárovat, neboť se jimi nasával venkovní vzduch, a snižoval tak komínový tah. Co se ale při takovém výbuchu plynů v příslušné technologii může stát, se ukázalo u sousedního a staršího komína s vodojemem v roce 1932.

Stejně jako komín z roku 1910 byl i tento zbořen mezi lety 1948 a 1953.

Martin Vonka – Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura, Praha 2015.

SOA Praha, fond Českomoravská-Kolben, a. s. 1921–1927, karton 23.