Česká továrna na umělé hedvábí
Lovosice
Česká republika
50°30'42.169"N, 14°4'18.739"E
č. 3162
|
60 m
220 cm
Nast
1922
|
Výstavba závodu na výrobu umělého hedvábí nově založené akciové společnosti Böhmische Glanzstoff-Fabrik System Elberfeld byla zahájena v srpnu 1921. V první etapě se začalo stavět srdce závodu – kotelna s komínem – a dále pak strojovna, budovy pro výrobu viskózy, přádelna, tkalcovna, chemická laboratoř a skladiště. Výroba se rozjela v roce 1923.
Výstavbu komína svěřilo vedení společnosti firmě Nast z Moravské Ostravy. Ta pro konstrukci komína zvolila svůj vlastní stavební systém zvaný Nast – dřík se tak stavěl ze speciálně tvarovaných betonových tvárnic, kdy se do svislých mezer mezi tvárnicemi vložila výztuž a mezery se vyplnily betonem. Další výztuž se vkládala i do ložných spár.
Stavba komína výšky 60 metrů a světlosti v koruně 220 cm skončila 19. ledna 1922. To ale komín ještě nenesl nádrž, pouze ve výšce 24,3 metru byla rozšířena stěna dříku tak, aby se vytvořila dostatečná úložná plocha pro její osazení. To se uskutečnilo v následujících měsících roku 1922 z dřevěného lešení speciálně pro tento účel vybudovaného.
Zmínka v odborném časopisu Beton u. Eisen v roce 1922 včetně publikovaného plánu nám dovoluje blíže nahlédnout na konstrukční řešení nádrže. Oproti běžným železobetonovým vodojemům nebyl zvolen způsob vykonzolování nosné desky ve vodorovném směru, nýbrž tvar kuželovitý, jaký věrně známe u systému Intze. Toto šikmé dno rezervoáru o objemu 100 m3 vytvořené z monolitického betonu o tloušťce 15 cm se zapřelo do nosného prstence dříku a na něj navázala vnější svislá stěna z tvárnic systému Nast o tloušťce 15 cm. Betonové tvárnice byly užity i pro vnitřní stěnu tloušťky 10 cm, přičemž mezi vnitřním pláštěm a komínem zůstala 5 cm široká vzduchová mezera. Vnitřní povrchy nádrže tvořila hydroizolační omítka, skladbu vnější stěny pak izolační hmota obložená tvarovanými a natřenými dřevěnými deskami.
Na počátku padesátých let byla kotelna rozšířena směrem na západ a v té době již zkrácený komín s vodojemem nahradil komín nový (zděný) o výšce 80 metrů. Později se k němu přidal ještě jeden téměř identický a společně vytvořily působivou dvojici, která stojí dodnes.
V areálu vznikl v roce 1957 další zajímavý komín netradiční konstrukce. Nosná, přes 80 metrů vysoká železobetonová konstrukce byla vystavěna jako věž, přičemž dvě protilehlé stěny byly po celé výšce prolomeny velikými pravidelnými otvory. Uvnitř této konstrukce byl instalován průduch odvádějící plyny (například sirouhlík) z přilehlé technologie. Na svém vrcholu nese dnes stavba logo současné firmy Glanzstoff – Bohemia, s. r. o., vyrábějící viskózová vlákna.
Martin Vonka – Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura, Praha 2015.
SOA Litoměřice, pobočka Most, fond Česká továrna na umělé hedvábí, systém Elberfeld, Lovosice 1920–1949.
B. Nast, Fabrikschornsteine aus Eisenbeton, Beton u. Eisen VIII, 1909, č. 4, s. 80–81.
Paul Frei, Die schalungslose Verbundbauweise „Nast“, Beton u. Eisen XXI, 1922, č. 5, s. 161.
Rudé právo XXXVIII, 1957, č. 286, 14. 10., s. 1.