Kanalizační čistírna v Bubenči

Praha 6
Papírenská
Česká republika
50°6'36.562"N14°24'6.134"E
č. 405
Známá výška: 30 m   
Známá světlost: 120 cm   
Rok výstavby: 1905
Historie

Čistírnu odpadních vod vybudoval stavitel Quido Bělský v letech 1901–1906 dle projektu anglického inženýra sira Williama H. Lindleye. Součástí čistírny se staly i dva komíny dostavěné 24. července 1905. Cihly na ně dodala cihelna Aloise Elhenického v Obrnicích u Mostu.

Komíny jsou vizuálně téměř identické. Dělí je mezi sebou vzdálenost necelých 60 metrů a jejich výška je 30 metrů, světlý průměr v hlavě mají 120 cm a v patě u terénu 400 cm, konicita dříku je 5 %. Každý komín má ale jiný účel. Při pohledu na provozní budovu je levý komín určen pro dva parní kotle a komín pravý je čistě ventilační pro účely odvětrávání podzemních prostor kanalizační soustavy. Při přičichnutí na koruně komínů v jejich ústí je to pak zřejmé. Zatímco komín od kotelny je uvnitř pochopitelně černý od sazí a je cítit pachem spalin, tak komín ventilační je naopak čistý, ale zapáchá kanalizací.

Dá se říci, že soubor těchto dvou architektonicky a materiálově totožných komínů, ale s jiným účelem, je výjimečný a unikátní. To podtrhuje navíc skutečnost, že se zde dochovalo zakončení hlavice obkladem z pískovcových bloků – většina starých komínů má dnes pouze betonový věnec, nebo ani ten ne. A jako kuriozitu lze vnímat i podsaditý, jeden metr vysoký podstavec z kyklopského zdiva (resp. nejspíš se jedná jen o obklad), který je zakončen masivní kamennou římsou. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout kvality ozdobných hlavic – ty mají výšku 3 metry a jsou výtečně řemeslně zpracovány do působivé vizuální podoby. Komíny mají oproti původnímu vzhledu jednu změnu – v minulosti byly dříky a podstavce opásány ocelovými obručemi.

Komíny si zahrály v několika filmech. V roce 1975 to bylo v seriálu Třicet případů majora Zemana, a to konkrétně v díle Hon na lišku, který zachycuje revoluční rok 1948. Zde čistírna ztvárnila Čadkovu továrnu na zbraně a ve scéně, kdy se policista Zeman přidává na stranu dělníků, je vidět komín se dvěma muži na hlavici s vlající rudou vlajkou. V roce 1993 to bylo zase ve filmu Šakalí léta, kdy ho lze vidět v krátkém záběru při taneční scéně.

Čistírna s komíny se obecně řadí mezi unikátní památku světového významu a status národní kulturní památky udělený v roce 2010 to jen potvrzuje. Dnes si komín od kotelny při zvláštních příležitostech, kdy je kotelna funkční, vypustí oku lahodící uhelný dým budící dojem starých časů, a ten ventilační slouží veřejnosti k jištěným výstupům na komín. Zároveň na něj byl 12. září 2012 v rámci Dnů evropského dědictví uskutečněn hromadný exhibiční výstup šestnácti lezců ze Svazu českých komínářů.

Zdroje informací

Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.), Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT v Praze, 2005, ISBN 80-239-6198-5, s. 143.

Jaroslav Jásek, William Heerlein Lindley a pražská kanalizace, Praha, 2006, ISBN 80-86197-65-4, s. 122–123.

Martin Vonka, Významné tovární komíny v ČR – Čistírna odpadních vod – Praha-Bubeneč, Fabriky.cz, www.fabriky.cz, ISSN 1804-9443.

Archiv PVK, fond Pražská kanalizace, karton 506.

Martin Vonka, Tovární komíny. Funkce, konstrukce, architektura, Praha 2014, s. 182–183.