Johann Liebieg & spol., přádelna bavlny

Přádelna Johanna Liebiega v Železném Brodě byla vybudována po rozsáhlých úpravách údolí řeky Jizery někdy v polovině 60. let 19. století. V této první fázi výstavby ji ozdobil architektonicky nadstandardně pojatý tovární komín, který svému provozu sloužil jistě od roku 1866. Výška komína před aktuálně prováděnými úpravami činila 51 metrů, horní část hlavice byla ale již dříve přezděna. Komín byl původně nesporně vyšší, kupříkladu spisový materiál z roku 1910 uvádí jeho výšku 54 metrů. 

Přádelna byla v budoucích desetiletích opakovaně rozšiřována. Významné zvětšení provozu o nový šedový sál pak proběhlo roku 1896 a vyžádalo si i novou kotelnu. Společně s ní byl vystavěn i druhý tovární komín, který svým architektonickým zpracováním reagoval na komín starší. Dle plánu měl výšku 48,4 metru, dnes má výšku 49 metrů. Tento nepoměr vznikl v minulosti, kdy byla horní část komína ubourána a navýšena asi 10metrovou nástavbou vyzděnou z komínovek. Ta byla ale později takřka celá snesena.

Na první pohled oba komíny upoutají svým architektonickým propracováním, určitou elegancí a také kontrastem mezi štíhlým starším komínem a podsaditým komínem mladším. Za zmínku stojí navíc dozdobení dříků obou komínů způsobem, který není znám u žádného dnes stojícího komína – u staršího komína ve dvou výškách dříku a u mladšího jen v jedné výšce narušují jednolitost dříku čtveřice vystupujících dekorativních kleneb.

Každý komín má dnes jiného majitele. Jejich osudy se tak rozcházejí, byť si stojí nadále po boku. Mladší komín má ubouranou hlavici, je zastřešený a dostal nový kabát v podobě reklamní plachty poukazující na současnou funkci této části areálu (sběrna surovin). Komín starší byl někdy kolem roku 2006 při uzavření provozu odstaven a od té doby chátral. Majitel následně začal s revitalizací areálu, například vedle stojící kotelna byla v letech 2013–2014 zrekonstruována pro potřeby soukromé firmy. 

Aktuálně je realizována vize přestavby komína na rozhlednu. V roce 2019 zatím došlo k ubourání poškozené hlavice, přičemž se plánuje její obnova do původního tvaru. Zejména s ohledem na autenticitu a architektonickou hodnotu komína bude nová funkce plně respektovat původní vzhled a na dříku včetně hlavice nebudou nové konstrukce vizuálně patrné – výstupová komunikace bude umístěna v průduchu o průměru 160 centimetrů a vyhlídková plošina taktéž. 

Dvojice komínů železnobrodské přádelny patří k neoddělitelnému koloritu města. Jejich síla se uplatňuje především při příjezdu údolím řeky Jizery od Turnova, kdy tvoří pomyslný vstup do města. Starší z komínů lze navíc díky době vzniku i jeho architektuře umístit na post jednoho z nejvýznamnějších dochovaných českých zděných komínů.

Městský úřad Železný Brod, Kronika města Železný Brod 1999–2006 /Kronika/.

Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou, Okresní úřad Železný Brod, i. č. 226.

Státní okresní archiv Semily, Okresní úřad Semily, i. č. 1286 a 1613.

HLAVÁČEK, Emil: Architektura pohybu a proměn: (minulost a přítomnost průmyslové architektury). Praha 1985, obrazová příloha.

Rekonstrukce objektu kotelny v Železném Brodě. archiweb. [citováno: 29. dubna 2020]. Dostupné z: bit.ly/3oHY9jg.

Na základě sdělení Milana Kuršela, HYBLER GROUP, a.s.