Panská škrobárna

Habry
Česká republika
49°42'53.276"N15°27'49.932"E
č. 534
Známá výška: 30 m   
Rok výstavby: 1878
Historie

Škrobárnu na kraji obce Zboží si nechal postavit starohrabě František ze Salm-Reiffenscheidů. Plány budov včetně komína dodal v roce 1878 architekt Aleš Linsbauer, rodák z 60 kilometrů vzdáleného Hodíškova, kde byl v té době mimo jiné majitelem škrobárny. V regionu působil již dříve – ještě před zbožskou škrobárnou navrhl např. školu ve Světlé nad Sázavou nebo po požáru obnovenou továrnu na škrob a gumu tamtéž. 

Při návrhu nového komína s projektovanou výškou 33 metrů a světlostí 80 centimetrů se zjevně inspiroval podobou svého komína v Hodíškově – ten má silně předimenzovaný podstavec, na který navazuje štíhlý dřík. Ve Zboží můžeme určitou podobnost pozorovat, nicméně podstavec je dnes ukryt v přístavbě a nelze se tak plně oddat dojmu z pohledu na celý komín. Přestože je komín zjevně dochován v původní podobě a nejsou kolem něj patrné dodatečné terénní úpravy, dnešní výška komína činí 31 metrů.

Na provedení komína je patrný Linsbauerův autorský zásah. Podstavec na čtvercové základně je ukončen členěnou římsou a přechod do dříku se děje přes dekorativní konvexní prstenec. Poměrně vzácnou zajímavostí je ukončení dříku, které se děje pomocí masivní hlavice – tu tvoří kamenné bloky ve dvou vrstvách o celkové výšce necelého půl metru s vážící zhruba dvě tuny. V českých podmínkách je známo jen několik takto podobně provedených hlavic – například v bývalé čistírně odpadních vod v Bubenči. Dobová literatura nicméně ukončení hlav kamennými prvky běžně zmiňuje, ale evidentně se jich dochovalo již velmi málo. 

Komín je vyzděn z plných pálených cihel, pro dřík jsou pak užity cihly radiálního tvaru výšky 7 centimetrů. Podstavec o šířce 3,5 metru je omítnutý, pravděpodobně se jedná o původní stav. Ozdobné prvky na podstavci jsou již špatně čitelné, z celé jedné strany musely ustoupit ocelovému krovu novodobého přístřešku, z ostatních stran jsou opotřebované, nahrubo omítnuté maltou. Nad římsou pak dojem z komína kazí náletová zeleň. 

Škrobárna dnes slouží podnikatelským potřebám soukromého majitele, na komíně je čapí hnízdo, ale v posledních letech bývá neobsazené.

Zdroje informací

SOkA Kutná Hora, Okresní úřad Čáslav (1850–1945), karton 340.

Lukáš Beran – Vladislava Valchářová – Jan Zikmund (eds.): Industriální topografie / Kraj Vysočina, Praha 2014, s. 161.

SEIDLER, Karel: Kronika města Světlé od roku 1207–1886. Světlá nad Sázavou, 1887, s. 99–101.

Rod Linsbauerů z Hodíškova, 28. listopadu 2017, Hodíškov. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: https://www.hodiskov.cz/rod-linsbaueru-z-hodiskova/d-1407.

Čápi – detail hnízda, Bird Life. [citováno: 19. března 2020]. Dostupné z: https://www.birdlife.cz/capi-detail-hnizda/?id=1120.