Továrna na barvy

Průmysl kolem dnešní obce Břasy na Plzeňsku má bohatou a pestrou historii. V těchto místech se dolovalo uhlí, postupně zde vznikaly různé provozy jako železárna, sklárna, keramička, továrna na výrobu kyseliny sírové a také továrna na barvy, pro kterou si společnost Dolové a průmyslové závody dříve J. D. Starck (Montan und Industrialwerke vormals J. D. Starck) nechala v roce 1904 postavit zde prezentovaný komín. 

Počátky továrny na barvy sahají do roku 1878 a fungovala až do konce 20. století. Do sortimentu patřila mimo jiné výroba ultramarinu, přičemž modrá barva zanechala stopy na některých budovách až do doby před demolicí v roce 2016. Místní továrně tak místní neříkali jinak než ultramarinka. V areálu se historicky nacházelo komínů vícero, my se zde pozastavíme u jediného dodnes dochovaného. Jeho existence je přímo spjata s rozšířením podnikové kotelny a strojovny v roce 1904, přičemž do té doby se v areálu nacházely kotelny dvě (se dvěma, respektive čtyřmi parními kotli) se dvěma komíny. Nový centrální zdroj s jedním komínem je měl nahradit. 

Plány kotelny a strojovny vypracoval zednický mistr Bohumil Vodička z Radnice, plány komína výšky 33 metrů se světlostí 120 centimetrů dodala vídeňská pobočka specializované společnosti H. R. Heinicke. Pro úplnost dodejme, že tato firma stála i za 50 metrů vysokým komínem projektovaným v roce 1901 pro chemický provoz stejného majitele v nedalekém Kaznějově.

Komín byl situován solitérně při jižní fasádě kotelny o půdorysných rozměrech přibližně 13 x 13 metrů, podzemním kouřovodem do něj byly napojeny tři parní kotle (každý o výhřevné ploše 60 m2 a tlaku 9 atmosfér). Pára z kotelny byla vedena do strojovny, zde byl osazen parní stroj a také generátor, který dodával podniku elektřinu pro stroje a na osvětlení. 

V květnu 1904 proběhlo místní šetření za účelem povolení stavby a mimo jiné se řešilo i obtěžování kouřem. Komise konstatovala, že dojde k lepší situaci než u původních dvou komínů starých kotelen, které produkovaly spaliny ze šesti kotlů starší konstrukce. Majitelé místních pozemků si ale při řízení i tak vymínili „aby firma co žadatelka zodpovědna byla za veškerou prokázanou škodu, která by jim na plodinách polních kouřem z továrny vznikla“. Po vydaném povolení pak byly všechny budovy včetně komína postaveny a na počátku roku 1905 zkolaudovány. 

Komín má osmiboký podstavec vyzděný z červených plných cihel a na něj navazuje žlutý dřík z komínovek s konicitou 4,6 %. Žluté cihly jsou nicméně jen lícové, vnitřní nosné zdivo bylo vyzděno z komínovek červených. Podstavec má šířku u terénu 3,41 metru a výšku 7 metrů. Komín někdy v průběhu první poloviny 20. století prošel přestavbou – výsledný stav po ní byl ten, že dřík komína byl ubourán na výšku 20,8 metru a nastavěn o 12,3 metru vysokou oblou nástavbou s novou hlavicí. Komín tak dosáhl nové výšky 40 metrů. Navíc byl doplněn o typické ocelové obruče nejen ve vodorovném, ale i ve svislém směru. Takto „svázaný“, a tím i vizuálně výrazný komín není znám žádný jiný stojící na našem území.

Provoz továrny skončil po roce 1989 a její areál začal chátrat. Zásadní změna přišla v roce 2014, kdy areál koupila obec Břasy s plánem vybudovat na pozemku odpočinkovou zónu s možnostmi sportovního a kulturního vyžití občanů. A tak během roku 2016 proběhla plošná demolice veškerých budov s tím, že zůstal jen tovární komín a torzo jedné malé budovy.

V letech 2017–2018 byl komín opraven, došlo ke snížení o horních přibližně pět metrů, kde bylo zdivo výrazněji poškozeno. Z důvodu estetiky nebyl komín ponechán (jak bývá zvykem) v ubourané podobě, ale na dřík byla vyzděna alespoň imitace hlavice o výšce 60 centimetrů. Tato část obsahuje cihly z tehdy ubourávaného komína bývalé textilní továrny v Klatovech v Plzeňské ulici. Nová výška komína je dnes i tak vyšší než zcela původní, a to 35 metrů. Do otvoru po nadzemním napojeném kouřovodu byla osazena ozdobná mříž s logem J. D. Starcka a povolaným osobám je umožněn vstup do nitra komína.

Opravený komín tak dnes dominuje Volnočasovému areálu Ultramarinka, který mimo jiné obsahuje téměř půl kilometru dlouhou in-lineovou dráhu, pumptrackovou dráhu, venkovní posilovnu a další prvky. 

Areál také posloužil v roce 2018 pro obecní akci oslav výročí 100 let republiky, přičemž komín se stal aktivní součástí programu. Po jeho dříku se to hemžilo lezci ze Svazu českých komínářů, kteří navíc z jeho vrcholu mávali vlajkami. Následně místní hasiči komín rozkouřili dýmovnicemi a ten tak postupně vypouštěl dým v národních barvách – bílé, červené a modré. 

Zachování komína v Břasech tak lze považovat za příklad hodný inspirace. Nejen, že je vhodně zakomponován do nového veřejného prostoru, ale navíc není jen mrtvou schránkou a je využíván i k novým aktivitám.

Státní okresní archiv Rokycany, Okresní úřad Rokycany I (1850–1942), i. č. 108.

LT C 35/Ub Býv. Ultramarinka, Břasy, KODA. [citováno: 12. srpna 2018]. Dostupné z: http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=0346.