Důl bratří Bartelmů

Objekt čp. 59 při Podhrázském rybníce v obci Ruda nedaleko Nového Strašecí nechal postavit velkostatek Křivoklát pro firmu bratří Bartelmů. Majitelé křivoklátského panství Fürstenberkové již dříve s firmou spolupracovali v huti v nedalekém Novém Jáchymově. Objekt v Rudě vznikl jako zázemí pohonné jednotky pro nově zřizovaný důl na uhlí. Jeho součástí byl i architektonicky propracovaný tovární komín. V lokalitě se již dříve uhlí těžilo a místo v obci Ruda bylo vybráno jako potenciální vydatné naleziště černého uhlí.

Plán dolu vypracoval roku 1854 stavební úřad velkostatku Křivoklát. Kdy ale byla stavba přesně realizována, není úplně jasné – některé zdroje uvádí až rok 1862. Postavená budova se navíc od plánů lehce lišila. Stavbu tvořily dvě místnosti. Ta větší byla samotným zázemím dolu se vstupem do důlní šachty. Ve stejné místnosti se nacházel i parní stroj. Druhá, menší podlouhlá místnost sloužila jako kotelna, ve které měla být dle projektu instalována čtveřice parních kotlů neznámého typu.

Na projektu je zachycen, byť velice zjednodušeně, i plánovaný komín. Jeho podoba se od finální realizace částečně lišila. Dle návrhu se mělo jednat o oktogonální komín s dříkem odděleným od soklu římsou. Komín zakončovala hlavice s imitací cimbuří. Na stavebním plánu nebyl komín okótován, ale díky připojenému měřítku můžeme jeho výšku odhadovat přibližně na 19 metrů a světlost kolem 100 centimetrů. Dle projektu stál v sousedství kotelny, vedení kouřového kanálu od kotlů do komína zde nebylo zachyceno. V plánech pozdějších přestaveb je ale kouřovod z komína veden v úrovni přízemí stavby kolmo na stěnu budovy.

Přestože se výsledná stavba od projektu lišila, rámcově, zejména půdorysným řešením, byl projekt dodržen. Odlišné bylo hlavně zvýšení celého objektu o půlpatro a především právě realizovaný komín, který se dochoval dodnes. Stavba dolu v Rudě svým tvaroslovím i podobou komína připomíná některé další dnes již neexistující průmyslové stavby křivoklátského velkostatku, např. v Novém Jáchymově.

Dnešní výška komína činí s ohledem na upravený okolní terén 22 metrů, světlost byla změřena 70 centimetrů. Komín se svým stářím řadí mezi nejstarší dochované tovární komíny na území České republiky, neobyčejně zajímavý je i svým architektonickým ztvárněním.

Podstavec komína je čtvercového půdorysu s jedním lehkým odstupňováním. Jeho spodní část o straně 2,94 metru je vysoká přibližně jeden metr. Zbývající část o výšce 3,5 metru má stranu o šířce 2,9 metru. Celý podstavec je včetně římsy vysoký 5 metrů. Podstavec je vystavěný z cihel nízké výšky 5 centimetrů a bosovaný pískovcovými kvádry o rozměrech 30 x 45 x 90 centimetrů. Dřík od podstavce odděluje římsa z pečlivě opracovaných pískovcových profilů a oktogonální věnec z pískovcových bloků. Kónický dřík je oktogonální, vyzděný z cihel a rozdělený římsami na tři různě vysoké hmoty. Tyto hmoty vůči sobě směrem vzhůru ustupují v průměru. Spodní část dříku je prosta jakýchkoliv ozdob. Zajímavější je prostřední část. Ta je zdobena ve všech osmi bocích vysokými štíhlými a valeně zaklenutými nikami. Zajímavé je i její vyzdění, respektive vazba cihel v nároží osmibokého profilu. Každá druhá vrstva cihel má umístěnu styčnou spáru přímo v hraně nároží. Toto spíše nevhodné řešení je zatím jediným známým příkladem svého druhu,  který u oktogonálních komínů evidujeme. Celkově ale nebyl dřík vyzděn příliš precizně – bylo zjištěno, že šířka jednotlivých hran osmibokého profilu se místy liší až o 7 %. 

Římsa oddělující střední část od horní je ozdobena reliéfem ze skládaných cihel a obložena vyspádovanými tvarovkami (v současné době pro špatný stav odstraněnými). V horní části dříku je dvěma menšími římsami oddělen krátký úsek doplněný po všech stranách drobným vlysem ve tvaru kříže. Hlavice komína je vyzděna ve třech úrovních z osmi, tří a tří pískovcových bloků.

Očekávaná mocnost uhelné sloje se v místě nakonec nenaplnila a podnik byl krátce po zahájení provozu někdy v druhé polovině 60. let 19. století zrušen. Již roku 1868 byl pak objekt adaptován pro potřeby parního mlýna Antonína Rubbse. Původní prostor zázemí dolu včetně kotelny byl příčkami rozdělen na nové využití. Většinu bývalé hlavní místnosti zabrala vlastní mlýnice, dřívější kotelna byla rozdělena na pekárnu s pecí na chleba, chodbu a byty. V sousedství komína byl vystavěn přístavek nové kotelny. S komínem byl kotel propojen novým sopouchem.

Mlýn později provozoval Ferdinand Jánský, který objekt několikrát přestavoval či rozšířil. Roku 1941 zřídil nad prostorem starší kotelny obytné patro. Přístup do něj vedl po schodišti, které bylo přistavěno k podstavci komína z jihovýchodní strany. Ve stejné době byla vyměněna pohonná jednotka mlýna. Parní stroj o síle 25–30 HP byl nahrazen horizontálním ventilovým parním strojem od firmy Českomoravská strojírna o výkonu 45 HP. Starý parní kotel typu Cornwall od firmy Škoda, Plzeň, o přetlaku 7 atmosfér zůstal zachován. Kotelna byla v té době přesunuta zpět do prostoru kotelny původní.

Roku 1946 byla pohonná jednotka mlýna zcela převedena na elektrický proud a parní stroj zrušen. Smyslu tak pozbyla i kotelna, a tím i původní provoz komína. Mlýn byl později zrušen a objekt sloužil již pouze bydlení či podnikatelským účelům. Přestože budova prošla v posledních letech několika stavebními úpravami (zateplení fasád, fotovoltaické panely na opravené střeše a podobně), komín byl ve své původní hmotě i podobě naštěstí zachován. Dodnes tak upomíná na historický industriální význam lokality.

Ačkoli je rudský komín částečně poškozen běžným opotřebením, primárně vlivem povětrnostních podmínek (eroze hlavice, místy vydrolené cihly apod.), jeho celkový stav je – i vzhledem ke stáří – solidně zachovalý a majitel jej postupně opravuje. Díky hodnotě stáří v kombinaci se zajímavou a v našich zeměpisných šířkách dnes již ojedinělou architekturou komín nesporně aspiruje na zápis na seznam kulturních památek České republiky.

SOA v Praze, Velkostatek Křivoklát, Stavební úřad Křivoklát, i. č. 380.

SOkA Rakovník, BS Nové Strašecí, i. č. 177.

SOkA Rakovník, ONV Slaný, expozitura Nové Strašecí, neinventarizováno.

Rudský mlýn. Malodoly Kladensko-slánsko-rakovnické pánve. [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: http://malodoly.netstranky.cz/ruda/rudsky-mlyn.html.

Ruský mlýn starý. Rajče.idnes.cz.  [citováno: 27. ledna 2020]. Dostupné z: https://malodoly.rajce.idnes.cz/RUDSKY_MLYN_STARY.