Publikace

Specializovaná mapa Nmap

hodnotné tovární komíny       /       ohrožené tovární komíny      /      konvertované tovární komíny

 

Monografie

K dostání například na těchto místech: knihkupectví Juditina věž (Praha), iumeni.cz a knihkupectví Fryč (Liberec).

 

Martin Vonka – Michal Horáček: Tovární komíny. Nové využití ikon průmyslového věku. 

ČVUT v Praze, Praha 2020, 320 stran, ISBN 978-80-01-06682-9

 

Souhrn

Tovární komíny byly nedílnou součástí průmyslového věku, během něhož se významným způsobem vtiskly do panoramatu našich obcí i krajiny. Jedná se o technicky a technologicky zajímavé stavby, jejichž úloha byla v rámci svého provozu nezastupitelná. Dnes svou podstatou na sebe vzaly symbolickou roli reprezentující jednu významnou odcházející epochu a staly se ikonami průmyslového věku. Komíny jsou výraznými nositeli paměti místa a často navíc i významnými identifikačními a orientačními body.

Kniha se zaměřuje především na zděné tovární komíny, kterých se u nás dosud dochovalo přibližně 3 400. Většina z nich je dnes po hospodářských a politických změnách odstavena, a komíny se tak jako nefunkční a nepotřebné stávají ohroženým stavebním druhem. Přitom jsou již jako uznávaná součást kulturněhistorického dědictví předmětem odborných diskusí vedených nejen na úrovni jejich významu v kontextu daného oboru, ale jsou také probírány případné možnosti jejich nového využití. Kniha si klade za cíl tuto odbornou debatu přenést také k široké veřejnosti, státní správě a samosprávě a především k majitelům komínů. Jako prostředek k tomu volí především poukazování na jejich hodnoty, potenciál a možnosti jejich zachovávání a nového využívání.

Téma nového využití továrních komínů je v knize zachyceno v komplexu všech možných souvislostí. Od zasazení tématu do širších hledisek nového využití průmyslového dědictví, přes identifikaci hodnot komínů až po konkrétní možnosti a přístupy při jejich novém využití. V knize jsou zachyceny i motivace a přístup samotných majitelů komínů. Zároveň si ale všímá i zásahů „zvenku“, které vedou či mohou vést k zachování komína. Jedná se zejména o legislativní důvody – především v oblasti památkové péče, ale také specifické formy ochrany dané častým hnízděním čápa bílého. Důležitou kapitolou knihy je pak i popsání aktivit směřovaných k záchraně komínů a jejich novému využití, včetně popularizace tématu a jeho etablování v diskusi mezi odbornou a laickou veřejností. Specifickou, ale nutnou kapitolou v knize je i pohled do organizačně-technických kroků potřebných pro záchranu továrního komína – tedy zejména popis poruch a způsobů jejich sanace.

Kniha pak především popisuje širokou škálu možností, jak lze k továrním komínům ve vztahu k cílenému zachování či novému využití přistupovat. Nejčastější způsob zachování komína vychází z jeho symbolické podstaty svědka průmyslového věku a také výrazného stavebního elementu. Jedná se tak zejména o ponechání komína v původní podobě jako solitérního pomníku či landmarku, dominanty urbánních celků či kulturní krajiny. Takové realizace mohou být navíc povýšeny o instalace různých doplňků v podobě nenásilných, reverzibilních a často dočasných prvků – těmi mohou být například různé umělecké intervence.

Komínům se ale dají přisoudit i nové funkce, odlišné od té původní. Ty si zpravidla již vyžadují určitou větší míru stavebních zásahů vně nebo uvnitř komína. Takové realizace jsou u nás ale zatím spíše v menšině. Specifickým a z pohledu zachování komína akceptovatelným přístupem, jenž mnoho komínů zachránil před demolicí, je jeho čistě utilitární využití, které je zpravidla motivováno ekonomickým ziskem. Jedná se především o případy, kdy je komín využit pro účel nesení reklamy či telekomunikačních zařízení. Mezi nové využití komínů je nutné řadit i případy, kdy je komínu opět přiřazena jeho původní funkce.

Konkrétní příklady ukazuje Katalog, který obsahuje 43 areálů s komíny, jež jsou nějakým způsobem nově využity či byly cíleně zachovány. Další nesčetné příklady jsou v knize zmiňovány kontextuálně v jednotlivých kapitolách a na ilustračních fotografiích. Kniha obsahuje i řadu inspirativních ukázek jak konkrétních příkladů, tak přístupů ze západní Evropy – zejména ze Španělska a Nizozemska.

Kniha volně navazuje na publikaci Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku z roku 2018.

  

Martin Vonka – Michal Horáček: Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku.

ČVUT v Praze, Praha 2018, 254 stran, ISBN 978-80-01-06407-8

 

     

Souhrn
Tovární komíny na sebe vždy poutaly pozitivní i negativní pozornost. Během staletí obtěžovaly svým kouřem okolí a navíc často nežádoucím způsobem zasahovaly do tradičního historického panoramatu měst. Naopak pozitivní pozornost pak komíny získávaly při stavbě, velké zástupy diváků přitahovaly však především jejich demolice. A právě fenomén boření továrních komínů je hlavním tématem této knihy.
Kniha ukazuje nejen technologické způsoby likvidace, ale především zachycuje historickou proměnu motivace k jejich boření. V této souvislosti popisuje zároveň cestu, jak se tyto štíhlé stavby postupně přerodily z čistě funkčních staveb na ikony průmyslového věku hodné zachování. Kniha je zároveň paradoxně i svědkem umu našich předků i současníků, kteří komíny likvidovali, neboť zbořit komín nikdy nebyla jednoduchá úloha.
Autoři odkrývají a definují hodnoty těchto specifických staveb. Jejich přijetí jako nedílné součásti kulturně-historického dědictví není totiž dnes vůbec samozřejmé a jedním z cílů knihy je poukázání na nutnost řádně zvážit každou hrozící likvidaci. Komíny již vrostly do horizontu našich měst i naší krajiny a nelze jim již vytýkat jejich negativa v podobě zamořování svého okolí zplodinami. Naopak komíny vhodně upamatovávají na staré časy, jsou nositeli paměti místa a upozorňují na někdejší výrobní a průmyslové významy konkrétních lokalit. Jsou navíc i významným identifikačním a orientačním bodem.
Všechny tyto souvislosti se prolínají ve třech samostatných kapitolách, ve kterých jsou blíže popsány historie a osudy více než dvou desítek již neexistujících továrních komínů. Jedna kapitola se věnuje komínům, které zpravidla vzbudily velkou pozornost – a to prostě jen tím, že se staly ve své době nejvyššími na území dnešní České republiky. Další kapitola představuje komíny zajímavé s ohledem na jejich typologii, ale i zástupce technologických mezníků či komíny stojící v nečekaných souvislostech (kapitolu mimo jiné uzavírá poslední průmyslově postavený zděný komín z roku 1984). Třetí kapitola uvádí komíny zlikvidované v posledních letech s důrazem na odkrytí motivace jejich zbourání a ukázání potenciálu, který byl jejich likvidací nevyužit.
Za posledních 10 let autoři evidují 360 zbořených zděných továrních komínů (z celkového evidovaného počtu 3 400) a pod tíhou této statistiky chtějí zabránit alespoň demolicím probíhajícím z neuvědomění si hodnot a potenciálu těchto průmyslových památníků či pod vlivem různých mýtů nebo z nepodložených obav ohledně technického stavu.
Nedílnou součástí záchrany komínů je i jejich zapojení do nových stavebních struktur či veřejného prostoru, případně jejich nové využití. Kniha blíže představuje některé reprezentativní zajímavé příklady či principy zachování komínů nejen u nás, ale i v zahraničí a vyzdvihuje případy hodné následování. Opomenuty nejsou ani možnosti, jak si připomenout již zbořené komíny formou reminiscencí na ně.

  

Výstava Tovární komíny: Nové využití ikon průmyslového věku

Výstava je od 30. října 2020 umístěna v pivovarském muzeu černokosteleckého pivovaru. S ohledem na nouzový stav ji ale není možné zatím navštívit – doporučujeme tak virtuální prohlídku v pdf

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------

V letech 2014–2015 vyšly o továrních komínech tyto další monografie:

Martin Vonka – Robert Kořínek – Jana Hořická – Jan Pustějovský: Komínové vodojemy. Situace, hodnoty, možnosti. Praha 2015, 128 stran, ISBN 978-80-01-05775-9

Martin Vonka – Robert Kořínek: Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura. Praha 2015, 104 stran, ISBN 978-80-01-05774-2

 

Martin Vonka: Tovární komíny: Funkce, konstrukce, architektura. Praha 2014, 224 stran, ISBN 978-80-01-05566-3

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Souhrny monografií v cizích jazycích 

Summary: Factory Chimneys. New Use of the Industrial Revolution Icons

Factory chimneys were an integral part of the industrial era, during which they left a prominent imprint on our landscapes and cityscapes. They are technically and technologically fascinating structures, whose role was irreplaceable in their operation. Today, by their very nature, they have become symbols of a significant outgoing epoch and icons of the industrial age. Chimneys are important carriers of the memory of a place, and more often than not significant identification and orientation hallmarks.

The book primarily focuses on the brick factory chimneys, of which approximately 3,400 have thus far been preserved in our country. Most have now ceased operation after major economic and political changes, and the defunct and unnecessary chimneys are becoming an endangered structural species. At the same time, as a recognised part of cultural-historical heritage, they are the subject of professional discussions conducted not only within the context of their importance for the given industry, but also for the possibilities of their new utilisation. This book strives to bring the professional discourse to the general public, state administration, and especially to the owners of these properties by means of pointing out their value, potential, and the possibilities of preservation and new use.

The topic of making new use of the factory chimneys is described within the complex of all possible contexts. From setting the topic into broader aspects of new utilisation of the industrial heritage, through identification of the chimney values all the way to specific options and approaches to their re-purposing. The owners’ motivation and attitude are also captured in the book. However, “external interventions”, which lead or may lead to the chimney's preservation, are also given consideration. These are primarily of a legislative nature, particularly heritage protection, but also extraordinary measures such as protection of stork nests. An important chapter of the book describes the activities aimed at chimney preservation and their new utilisation, including the popularisation of the topic and its establishment as a relevant part of the discussion between the professional and lay public. A specific and yet necessary chapter in the book takes a look at the organisational and technical steps that must be taken to save a chimney, i.e., a description of their defects and ways to repair them.

The book describes a wide range of the options for how factory chimneys can be approached in relation to targeted preservation or new utilisation. The most frequent method of chimney preservation is based on its symbolic nature as a witness to the industrial age and a major component in artistic construction. This usually aims to leave the chimney in its original form, as a solitary monument or landmark, a dominant feature within both its urban and cultural landscape. In addition, these projects can be enhance by the installation of various elements such as non-intrusive, reversible and often temporary objects (e.g. various artistic interventions).

Chimneys can also be given an altogether new function from its original one. Although, this usually requires a higher level of construction inside or outside the chimney. Such realisations have been quite rare in our country. A purely utilitarian use, often motivated by profit, is a specific and widely accepted approach that has saved a number of these structures from demolition. These means usually comprise cases where chimneys are used to bear an advertisement or telecommunication equipment. It is also necessary to include the cases where chimneys are return to their original use.

Specific examples are given in the Catalogue, which includes 43 premises with chimneys that are in some way newly used or purposefully preserved. Numerous other examples are contextually provided in the book within individual chapters and illustrative photographs. The book further presents a number of inspiring specific examples and approaches from Western Europe, particularly from Spain and the Netherlands.

The book is a follow-up to the previously published “Factory Chimneys: Falling Icons of the Industrial Age” (Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku) from 2018.

 

Zusammenfassung: Fabrikschornsteine. Neues Leben für Ikonen des Industriezeitalters

Fabrikschornsteine waren untrennbar mit dem Industriezeitalter verbunden, wobei sie das Erscheinungsbild von Gemeinden und Landschaft wesentlich beeinflussten. Es handelt sich um technisch und technologisch interessante Bauwerke, die während ihres Betriebs eine unersetzliche Aufgabe erfüllten. Heutzutage nehmen sie eher eine symbolische Rolle ein und sie repräsentieren die vergangene Zeit, so dass sie zu Ikonen des Industriezeitalters geworden sind. Die Schornsteine sind bedeutende Träger des Gedächtnisses eines Ortes, und oft stellen sie auch unverwechselbare Identifikations- und Orientierungspunkte dar.

Das Buch fokussiert sich insbesondere auf gemauerte Fabrikschornsteine, von denen in Tschechien rund 3.400 erhalten geblieben sind. Die meisten wurden im Zuge der wirtschaftlichen und politischen Änderungen außer Betrieb gesetzt, so dass sie als nicht mehr funktionsfähig und unbrauchbar zu einem bedrohten Bautyp wurden. Dabei sind sie jedoch bereits – als ein anerkannter Bestandteil des kulturhistorischen Erbes – Thema von Fachdiskussionen, die nicht nur über die Bedeutung von Schornsteinen im Rahmen des jeweiligen Fachs geführt werden, sondern es werden auch die Möglichkeiten einer etwaigen neuen Nutzung besprochen. Das Buch setzt sich zum Ziel, diese Fachdebatte auch der breiten Öffentlichkeit, den Behörden und insbesondere den Eigentümern von Schornsteine zu vermitteln. Zu diesem Zweck wird im Buch insbesondere auf den Wert und das Potential von Schornsteinen sowie auf die Möglichkeiten ihrer Erhaltung und der neuen Nutzung hingewiesen.

Das Thema der neuen Nutzung von Fabrikschornsteinen wird im Buch umfassend in allen erdenklichen Zusammenhängen dargelegt. Dies reicht von der Analyse des Themas im breiteren Kontext der neuen Nutzung des Industrieerbes, über eine Identifizierung des Werts der Schornsteine bis zu konkreten Möglichkeiten und Konzepten der neuen Nutzung. In diesem Buch sind auch die Motivation und die Herangehensweise der Schornsteineigentümer selbst präsentiert. Das Buch thematisiert auch die Eingriffe „von außen“, die zur Erhaltung von Schornsteinen beitragen bzw. beitragen können. Es handelt sich vorwiegend um gesetzliche Gründe – insbesondere im Denkmalschutzbereich – sowie um spezifische Formen des Schutzes, der durch die häufige Nutzung als Nistplatz durch den Weißstorch gegeben ist. Ein wichtiges Kapitel des Buchs ist auch die Darlegung von Maßnahmen, die auf die Rettung von Schornsteinen und deren neue Nutzung abzielen, einschließlich der Popularisierung des Themas und dessen Etablierung in der Diskussion in Fachkreisen und der breiten Öffentlichkeit. Ein spezifisches, jedoch notwendiges Kapitel bildet die Einsicht in die organisatorisch-technischen Schritte, die zur Rettung von Schornsteinen erforderlich sind – also insbesondere die Darlegung von Mängeln und die Art deren Behebung.

Das Buch beschreibt somit ein breites Spektrum von Möglichkeiten, wie mit den Schornsteinen in Bezug auf ihre gezielte Erhaltung oder eine neue Nutzung umzugehen ist. Die häufigste Erhaltungsweise eines Schornsteins beruht auf seinem symbolischen Charakter eines Zeugen des Industriezeitalters und beeindruckenden Bauwerks. Es handelt sich insbesondere um die Erhaltung des Schornsteins in seiner ursprünglichen Gestalt eines Solitärs, einer Landmarke und einer Dominante von Siedlungen bzw. der Kulturlandschaft. Solche Ausführungen können um zusätzliche Installationen in Form von ungezwungenen, reversiblen und häufig temporären Elementen erweitert werden – wie beispielsweise verschiedene Kunstinterventionen.

Den Schornsteinen können auch neue Funktionen verliehen werden, die von der ursprünglichen Funktion abweichen. Diese erfordern in der Regel ein bestimmtes Volumen an baulichen Eingriffen innerhalb und außerhalb des Schornsteins. Solche Ausführungen sind jedoch eher selten. Ein spezifisches und im Hinblick auf die Erhaltung des Schornsteins akzeptables Vorgehen, das viele Schornsteine vor dem Abriss gerettet hat, ist eine rein utilitarische Nutzung, die in der Regel durch einen wirtschaftlichen Gewinn motiviert wird. Dabei handelt es sich insbesondere um die Fälle, in denen Schornsteine als Träger von Werbemitteilungen und Kommunikationsanlagen genutzt werden. Als eine neue Nutzung sind auch die Fälle zu betrachten, wenn dem Schornstein seine ursprüngliche Funktion wiederverliehen wurde.

Konkrete Beispiele sind in einem Katalog zu finden, der 43 Schornsteinanlagen enthält, die entweder neu genutzt werden oder gezielt erhalten geblieben sind. Weitere unzählige Beispiele sind im Buch in den einzelnen Kapiteln im Kontext erwähnt und mit Fotos dokumentiert. Das Buch enthält eine Vielzahl von Inspirationen, und zwar sowohl konkrete Beispiele als auch Konzepte aus Westeuropa – insbesondere aus Spanien und aus den Niederlanden.

Das Buch knüpft frei an die Publikation „Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku“ (Fabrikschornsteine. Sturz der Ikonen des Industriezeitalters) aus dem Jahr 2018 an.

 
Resumen: Chimeneas industriales. Un nuevo uso para un icono de la era industrial
Las chimeneas de las fábricas fueron una parte inseparable de la era industrial. Con el tiempo imprimieron su carácter a una variedad de paisajes urbanos y rurales. Son construcciones de interés técnico y tecnológico. Su papel fue insustituible en el marco de su funcionamiento. Hoy, por su propia naturaleza, han asumido un papel simbólico y representativo de una época importante que va llegando a su fin. Se han convertido en símbolos de la era industrial. Las chimeneas pueden ser portadoras significativas de la memoria de un lugar y, a menudo, también son puntos importantes de identificación y orientación.El libro se centra en chimeneas industriales de ladrillo, de las que en Chequia se han conservado unas 3.400. La evolución económica y política de la sociedad ha llevado al cierre de la mayoría de las chimeneas. Hoy son disfuncionales e innecesarias, por lo que se están convirtiendo en un tipo de estructura en peligro de extinción. Al mismo tiempo, como parte reconocida del patrimonio histórico y cultural, son objeto de debates especializados, no solo al nivel de su importancia en cada contexto, sino que también se discuten nuevos usos posibles. El libro pretende trasladar este debate de los especialistas al público general, a las administraciones públicas y sobre todo a los propietarios de las chimeneas. Como medio para este fin señala los valores de estas estructuras, su potencial y sus posibilidades de conservación y nuevo uso.El nuevo uso de las chimeneas industriales está representado en el libro en un conjunto de todos los contextos posibles. Desde plantear el tema en aspectos más amplios del nuevo uso del patrimonio industrial, pasando por la identificación de los valores de las chimeneas, hasta opciones y enfoques específicos para su nuevo uso. El libro también recoge las motivaciones y actitudes de los propietarios de las chimeneas. Al mismo tiempo, sin embargo, advierte de las intervenciones «desde fuera» que conducen o pueden conducir a la conservación de la chimenea. Se trata sobre todo de razones legislativas, especialmente en el campo del cuidado de los monumentos, y también formas específicas de protección, debido a que la cigüeña blanca hace nido en ellas de forma habitual. Una razón de ser importante del libro es la descripción de las actividades destinadas a salvar las chimeneas y su nuevo uso, para incluir esta temática en debates entre especialistas y público general. Un capítulo específico pero necesario del libro es una mirada a los pasos organizativos y técnicos necesarios para salvar una chimenea industrial, especialmente la descripción de los fallos y las formas de subsanarlos.Ante todo, el libro describe una amplia gama de opciones sobre cómo abordar las chimeneas de fábricas para su conservación o nuevos usos. La forma más común de conservar la chimenea se basa en poner el énfasis en su carácter simbólico, como testigo de la era industrial y también como un elemento de construcción distintivo. En esencia se deja la chimenea en su forma original, como un monumento o punto de referencia en sí mismo, un rasgo predominante de conjuntos urbanos o del paisaje cultural. Estas realizaciones se pueden mejorar mediante la instalación de elementos no invasivos, reversibles y, a menudo, temporales, como por ejemplo ciertas intervenciones artísticas.Sin embargo, se pueden atribuir nuevas funciones a las chimeneas, diferentes a la original. Estas suelen requerir un mayor grado de trabajo de construcción fuera o dentro de la chimenea. No obstante, estas percepciones siguen siendo minoritarias en Chequia. El uso puramente utilitario, que suele estar motivado por el beneficio económico, es un enfoque específico y aceptable desde el punto de vista de la conservación, puesto que ha salvado a muchas chimeneas de ser demolidas. Se trata de casos en los que la chimenea se utiliza como soporte de publicidad o equipos de telecomunicaciones. Entre los nuevos usos también es necesario incluir los casos cuando la chimenea vuelve a cumplir su función original.En el Catálogo se muestran ejemplos concretos de 43 instalaciones con chimeneas, que se han utilizado de una forma nueva o se han conservado intencionadamente. El libro incluye otros muchos ejemplos en su contexto, en capítulos individuales y con fotografías. Además contiene ejemplos inspiradores y enfoques específicos de Europa Occidental, especialmente de España y los Países Bajos.El libro es una continuación libre de «Chimeneas industriales. La caída de un icono de la era industrial»,, publicado en 2018. 
 
Résumé: Cheminées d’usine. Le nouvel usage des icônes de l’ère industrielle
Les cheminées d’usine faisaient jadis partie intégrante de l’ère industrielle, au cours de laquelle elles ont fortement marqué le panorama de nos villes et de notre paysage. Ces constructions, intéressantes sur le plan technique et technologique, jouaient un rôle irremplaçable dans le fonctionnement de toutes les usines. Aujourd’hui, de par leur nature, elles représentent un rôle symbolique d’une importante époque qui tire vers sa fin : elles sont devenues des icônes de l’ère industrielle. Les cheminées sont des vecteurs importants de la mémoire d’un lieu et, très souvent, elles constituent d’importants points d’identification et d’orientation.Ce livre se concentre principalement sur les cheminées en brique, dont environ 3 400 ont été préservées jusqu’à présent dans notre pays. Suite aux évolutions économiques et politiques, la plupart des cheminées sont maintenant hors service et, devenues inutiles, elles sont une espèce en voie de disparition. En même temps, en tant que partie reconnue du patrimoine culturel et historique, elles font l’objet de discussions menées par des professionnels non seulement quant à leur importance dans le contexte d’un secteur donné, mais aussi quant aux possibilités de leur nouvelle utilisation. Cet ouvrage vise à impliquer, dans un débat professionnel, le grand public, les administrations et les collectivités locales, ainsi que tout particulièrement les propriétaires de cheminées. À cette fin, le livre souligne la valeur, le potentiel et les possibilités de préservation et de nouvelles utilisations de ces cheminées.Le sujet de la nouvelle utilisation des cheminées d’usine est traité dans le livre en tenant compte de tous les contextes possibles, à commencer par la définition du sujet jusqu’aux options et approches spécifiques de leur nouvelle utilisation en passant par les aspects plus larges de la nouvelle utilisation du patrimoine industriel et l’identification des valeurs des cheminées. Le livre retrace également les motivations et les attitudes des propriétaires de cheminées. Il ne néglige pas pour autant les interventions menées « de l’extérieur », qui conduisent ou peuvent conduire à la préservation d’une cheminée. Il s’agit principalement de motifs législatifs, notamment dans le domaine de l’entretien des monuments, mais aussi de formes spécifiques de protection découlant de la nidification fréquente de cigognes blanches. Un chapitre important du livre est consacré à la description des activités visant à sauver les cheminées et à leur donner un nouvel usage, y compris la vulgarisation du sujet et son insertion dans une discussion menée entre les professionnels et le grand public. Un chapitre spécifique et utile du livre porte un regard sur les étapes organisationnelles et techniques nécessaires pour sauver une cheminée d’usine, en décrivant notamment les pannes et les moyens d’y remédier.Surtout, le livre décrit un large éventail d’options sur la façon dont les cheminées d’usine peuvent être traitées en relation avec une conservation ciblée ou une nouvelle utilisation. La manière la plus courante de préserver une cheminée est basée sur sa nature symbolique en tant que témoin de l’ère industrielle et élément d’architecture de grande importance. Il s’agit principalement de préserver la cheminée dans sa forme originale de monument ou de repère solitaire surplombant un ensemble urbanistique ou un paysage culturel. De plus, de telles réalisations peuvent être mises en valeur au moyen de l’installation de divers accessoires sous forme d’éléments non agressifs, réversibles et souvent temporaires - il peut s’agir, par exemple, de diverses interventions artistiques.Cependant, il est également possible d’attribuer aux cheminées de nouvelles fonctions, différant de celles d’origine. Celles-ci nécessitent généralement un certain volume de travaux de construction à l’extérieur ou à l’intérieur de la cheminée. De telles réalisations sont encore rares dans notre pays. Une approche spécifique et acceptable du point de vue de la préservation des cheminées, qui a sauvé de la démolition de nombreuses cheminées, consiste en une utilisation purement utilitaire, qui est généralement motivée par le profit économique. Il s’agit principalement de cas où la cheminée est utilisée comme média publicitaire ou support d’appareils de télécommunication. Parmi les nouvelles utilisations des cheminées, il convient d’inclure les cas où la cheminée se voit attribuer à nouveau sa fonction d’origine.Des exemples spécifiques sont présentés dans le catalogue répertoriant 43 zones dotées de cheminées, qui sont en quelque sorte nouvellement utilisées ou ont été conservées à dessein. Le livre fournit, de manière contextuelle, de nombreux exemples présentés dans les différents chapitres et à travers des photographies illustratives. Il contient également de nombreux exemples inspirants, présentant des cas spécifiques et des approches adoptées en Europe occidentale, notamment en Espagne et aux Pays-Bas.Le livre est une continuation de la publication « Cheminées d’usine. La chute des icônes de l’ère industrielle » (Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku), datant de 2018. 
 
Samenvatting: Fabrieksschoorstenen. Nieuwe bestemming voor de iconen van het industriële tijdperk
Fabrieksschoorstenen maakten integraal deel uit van het industriële tijdperk, toen ze in aanzienlijke mate hun stempel op de panorama‘s van onze gemeenten en landschappen drukten. Het gaat om technisch en technologisch interessante gebouwen die destijds een unieke functie vervulden. Tegenwoordig spelen ze nog slechts een symbolische rol en vertegenwoordigen een belangrijk tijdperk uit het verleden, waarmee ze zijn uitgegroeid tot ware industriële van et industriële tijdperk. Schoorstenen zijn opvallende dragers van herinneringen en tegelijkertijd vaak belangrijke identificatie- en oriëntatiepunten.Het boek richt zich voornamelijk op gemetselde fabrieksschoorstenen, waarvan er tot nu toe in ons land ongeveer 3.400 bewaard zijn gebleven. Na de economische en politieke veranderingen zijn de meeste hiervan tegenwoordig niet meer in gebruik en daardoor overbodig geworden. Men kan ze bedreigde bouwwerken noemen. Als erkend onderdeel van het cultuurhistorisch erfgoed vormen ze een onderwerp van professionele discussies en dat niet alleen omwille van hun belang in de context van het gegeven vakgebied, maar ook vanwege de eventuele mogelijkheden voor een nieuwe bestemming. Het boek heeft tot doel ook het grote publiek, de overheid, de bestuurlijke autoriteiten en vooral de eigenaren van de schoorstenen aan dit professionele debat deel te laten nemen. De beste manier hiertoe is te wijzen op de waarde, het potentieel en de mogelijkheden met betrekking tot het behoud en de nieuwe bestemming van deze schoorstenen.De thematiek van een nieuwe bestemming van fabrieksschoorstenen wordt in het boek in alle mogelijke contexten behandeld. Het onderwerp wordt bekeken in het licht van een nieuwe bestemming van dit industrieel erfgoed, via een poging tot vaststelling van de waarde van de schoorstenen tot aan de specifieke opties en benaderingen van deze nieuwe bestemming. Het boek beschrijft de motivatie en houding van de schoorsteeneigenaren zelf. Het houdt daarnaast rekening met ingrepen "van buitenaf" die leiden of zouden kunnen leiden tot het behoud van de schoorsteen. Het gaat voornamelijk om juridische gronden, met name op het gebied van de monumentenzorg, maar ook om specifieke beschermingsvormen gezien het feit dat ooievaars veelvuldig op schoorstenen nestelen. Een belangrijk hoofdstuk van het boek is verder de beschrijving van activiteiten gericht op het redden van schoorstenen en hun nieuwe bestemming, inclusief de popularisering van het onderwerp en de totstandkoming ervan tijdens het debat onder vakmensen en leken. Een specifiek, maar onmisbaar hoofdstuk in het boek behandelt de organisatorische en technische stappen die nodig zijn om de fabrieksschoorstenen te redden – vooral de beschrijving van beschadigingen en de manieren om die te repareren.Het boek geeft daarnaast een breed scala aan opties hoe fabrieksschoorstenen benaderd kunnen worden met betrekking tot het gerichte behoud of hun nieuwe bestemming. De meest gebruikte manier om een schoorsteen te behouden is gebaseerd op het benadrukken van zijn symbolische karakter als getuige van het industriële tijdperk en als belangrijk architectuurmonument. Het gaat er vooral om de schoorsteen in zijn oorspronkelijke vorm te behouden als solitair monument of herkenningspunt, als het dominante kenmerk van stedelijke eenheden of als onderdeel van het cultuurlandschap. Dergelijke realisaties kunnen bovendien uitgebreid worden door toevoeging van verschillende ongedwongen, omkeerbare en daarmee tijdelijke elementen, zoals artistieke versiering.Schoorstenen kunnen echter ook nieuwe functies, anders dan de oorspronkelijke, krijgen. Deze vereisen meestal bepaalde bouwtechnische ingrepen van binnen- of buitenaf. Dergelijke verbouwingen zijn bij ons echter nog steeds in de minderheid. Een specifieke en vanuit het oogpunt van schoorsteenbehoud aanvaardbare benadering die veel schoorstenen van de sloop heeft gered, is het puur utilitaire gebruik ervan, dat meestal door het vooruitzicht op economische winst is ingegeven. Dit zijn voornamelijk gevallen waarin de schoorsteen voor reclame of voor telecommunicatieapparatuur wordt gebruikt. Onder de nieuwe toepassingen van schoorstenen dienen ook gevallen te worden vermeld, waarin de schoorsteen weer zijn oorspronkelijke functie krijgt toegewezen.Specifieke voorbeelden hiervan worden in de Catalogus getoond die 43 terreinen met schoorstenen bevat, die op een of andere manier een nieuwe bestemming hebben gekregen of doelbewust behouden zijn gebleven. In het boek worden in afzonderlijke hoofdstukken talloze andere voorbeelden gegeven en met foto's geïllustreerd. Het boek bevat daarbij ook inspirerende specifieke voorbeelden als benaderingen uit West-Europa – vooral uit Spanje en Nederland.Het boek is een vervolg op de uitgave Fabrieksschoorstenen. De val van iconen van het industriële tijdperk (Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku), uitgave 2018. 
 
Streszczenie: Kominy fabryczne. Nowe wykorzystanie ikon ery przemysłowej
Kominy fabryczne były nieodłączną częścią ery przemysłowej, w której wyraźnie zmieniły panoramę naszych miast i krajobrazu. Chodzi o obiekty interesujące pod względem technicznym i technologicznym, które odgrywały niezastąpioną rolę w ramach ich eksploatacji. Dziś pełnią symboliczną rolę, reprezentując jedną ważną przemijającą epokę, i stały się ikonami ery przemysłowej. Kominy są wyraźnymi nosicielami pamięci miejsca, będąc często również ważnymi punktami identyfikacyjnymi i orientacyjnymi.Książka jest poświęcona przede wszystkim murowanym kominom fabrycznym, których zachowało się u nas do dziś około 3 400. Większość z nich po zmianach gospodarczych i politycznych jest aktualnie nieczynna, a jako nieczynne i niepotrzebne stają się zagrożonym rodzajem obiektów budowlanych. Jednocześnie jednak, jako uznawana część dziedzictwa historyczno-kulturowego, stały się przedmiotem eksperckich dyskusji prowadzonych nie tylko w kontekście ich znaczenia dla danej branży, są również rozpatrywane ewentualne możliwości ich nowego wykorzystania. Książka stawia sobie za cel przeniesienie tej dyskusji z wąskiego grona specjalistów na poziom szerokiego ogółu społeczeństwa, administracji państwowej i samorządowej, a przede wszystkim właścicieli kominów. Jako środek w dążeniu do tego celu wybiera przede wszystkim wskazanie na ich walory, potencjał i możliwości ich zachowania i nowego wykorzystania.Temat nowego wykorzystania kominów fabrycznych został ujęty w książce we wszystkich możliwych aspektach. Począwszy od wprowadzenia tematu w szersze aspekty nowego wykorzystania dziedzictwa przemysłowego, poprzez identyfikację walorów kominów, aż po konkretne możliwości i podejście do ich nowego wykorzystania. W książce omówiono także motywacje i podejście samych właścicieli kominów. Jednocześnie dostrzeżono ingerencje „z zewnątrz“, które prowadzą lub mogą prowadzić do zachowania kominów. Chodzi w szczególności o powody prawne – przede wszystkim w zakresie ochrony zabytków, jak również specyficzne formy ochrony związane z częstym gnieżdżeniem bociana białego. Ważnym rozdziałem książki jest także opis działań ukierunkowanych na ratowanie kominów i ich nowe wykorzystanie, wraz z popularyzacją tematu i znalezieniem mu stałego miejsca w dyskusji prowadzonej wśród profesjonalistów i laików. Specyficznym, jednakże niezbędnym rozdziałem w książce jest spojrzenie na kroki organizacyjno-techniczne potrzebne do ratowania komina fabrycznego, a zwłaszcza opis usterek i sposobów ich sanacji.W książce opisano przede wszystkim szeroki wachlarz możliwości podejścia do kominów fabrycznych w kontekście ich docelowego zachowania lub nowego wykorzystania. Najczęstszy sposób zachowania komina opiera się na jego symbolicznej naturze jako świadka ery przemysłowej, jak również istotnego elementu architektonicznego. Chodzi w szczególności o pozostawienie komina w jego pierwotnej postaci jako pomnika lub punktu orientacyjnego - „landmarku“, dominanty kompleksów urbanistycznych lub krajobrazu kulturowego. Dodatkowo takie realizacje można wzbogacić, instalując różnego rodzaju dodatki w postaci niewymuszonych, demontowalnych i często tymczasowych elementów – mogą nimi być na przykład różne instalacje artystyczne.Kominom można jednak przydzielić również nowe funkcje, różniące się od pierwotnej. Zwykle wymagają one większego zakresu prac budowlanych na zewnątrz lub wewnątrz komina. Jednak tego typu realizacje należą u nas na razie do mniejszości. Podejściem specyficznym i akceptowalnym z punktu widzenia zachowania komina, które uchroniło wiele obiektów przed rozbiórką, jest jego czysto utylitarne wykorzystanie, zazwyczaj motywowane zyskiem ekonomicznym. Chodzi przede wszystkim o przypadki, w których komin jest wykorzystany do umieszczenia reklamy lub urządzeń telekomunikacyjnych. Wśród nowych sposobów wykorzystania kominów są też przypadki, w których komin pełni swoją pierwotną funkcję.Konkretne przykłady przedstawiono w Katalogu, zawierającym 43 obiekty z kominami, które są w jakiś sposób nowo użytkowane lub zostały celowo zachowane. Wiele innych przykładów przytoczono w książce kontekstowo w poszczególnych rozdziałach, jak również na fotografiach ilustracyjnych. Książka zawiera także wiele inspirujących konkretnych przykładów oraz rozwiązań z Europy Zachodniej – zwłaszcza z Hiszpanii i Holandii.Książka luźno nawiązuje do publikacji Kominy fabryczne. Upadki ikon ery przemysłowej (Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku) z 2018 r. 
 
 
Рецензия: Промышленные дымовые трубы. Новое применение символов индустриального общества
Промышленные дымовые трубы были неотъемлемой составной частью индустриального общества, в эпоху которого они значимым образом вписались в панораму наших населенных пунктов и пейзажа. Речь идет об интересных с технической и технологической точек зрения объектах, роль которых в рамках их эксплуатации была незаменимой. Сегодня они по существу взяли на себя символическую роль презентации одной из значимых уходящих эпох, став знаковыми символами индустриального общества. Заводские и фабричные трубы – выразительные хранители памяти места их нахождения, а также важные пункты идентификации объектов и географической ориентации.Книга посвящена прежде всего кирпичным промышленным дымовым трубам, которых у нас на данный момент сохранилось около 3 400. Большинство из них сегодня после экономических и политических изменений в обществе выведено из эксплуатации, поэтому дымовые трубы в качестве нефункциональных и ненужных построек становятся видом строительного объекта, которому угрожает исчезновение. При этом они в качестве признаваемой составной части культурно-исторического наследия являются предметом дискуссий специалистов, которые ведутся не только по поводу значения этих дымовых труб в контексте данного наследия, но и по поводу возможного их дальнейшего использования. Книга ставит своей целью привлечь к обсуждению, которое ведут специалисты, широкую публику, органы государственного управления и самоуправления, но прежде всего – самих владельцев этих дымовых труб. В качестве средства для достижения данной цели авторы избрали прежде всего напоминание об их ценных свойствах, потенциале, возможностях их сохранения, а также нового использования.Тема нового использования промышленных дымовых труб рассматривается в книге в комплексе всевозможных взаимосвязей. От рассмотрения темы в более широких аспектах нового использования промышленного наследия и определения ценности дымовых труб до конкретных возможностей их нового использования и подходов к этим возможностям. В книге также отражены мотивация и подход к рассматриваемым аспектам самих владельцев дымовых труб. Наряду с этим рассматриваются также вмешательства «извне», которые ведут или могут вести к сохранению дымовой трубы. В частности, речь идет о законодательстве – прежде всего в области охраны памятников истории и культуры, а также о специфических формах той же охраны, но уже определяемой частым гнездованием белого аиста. Важной главой книги также является описание различных действий, направленных на сохранение дымовых труб и их новое использование, включая популяризацию темы и ее место в дискуссии среди сообщества специалистов и широкой публики. Особой, но при этом необходимой главой книги является также точка зрения на организационно-технические мероприятия, необходимые для сохранения промышленной дымовой трубы – в частности, описание неисправностей и способов их устранения.В книге прежде всего рассматривается широкий диапазон возможностей различных подходов к промышленным дымовым трубам с точки зрения их целевого сохранения или нового использования. Наиболее частый способ сохранения трубы основан на ее символической сущности свидетеля индустриального общества, а также выразительного строительного элемента. Поэтому речь идет, в частности, о сохранении дымовой трубы в ее изначальном виде как отдельного памятника истории и культуры или ориентира на местности, доминанты урбанистического образования или культурного ландшафта. Более того, такого рода реализации могут быть подкреплены установкой различных дополнений в виде ненасильственных, подлежащих демонтажу и часто временных элементов – ими могут быть, например, различные художественные интервенции.Но дымовые трубы можно также наделить новыми функциями, отличающимися от изначальных. Такого рода функции обычно требуют определенной значимой меры строительного вмешательства вне трубы или внутри нее. Но подобные реализации у нас пока имеют место в меньшинстве случаев. Специфическим и с точки зрения сохранения дымовой трубы приемлемым подходом, спасшим множество труб от сноса, является ее чисто утилитарное использование, которое обычно мотивировано получением экономической прибыли. Речь идет прежде всего о случаях использования дымовых труб с целью размещения на них рекламы или телекоммуникационного оборудования. К числу возможностей нового использования дымовых труб относятся также случаи их повторного использования по назначению.Конкретные примеры такого рода приводятся в Каталоге, содержащем 43 территориальных участка с трубами, которые каким-либо образом снова используются или целенаправленно сохранены. Дальнейшее огромное количество примеров приводится в главах книги в составе контекста и на иллюстративных фотографиях. Книга также содержит целый ряд вдохновляющих примеров указанного выше подхода в странах Западной Европы – в частности, в Испании и Голландии.Книга в свободной форме продолжает публикацию «Промышленные дымовые трубы. Падение знаковых символов индустриального общества в 2018 г.».  
 
Summary: Factory Chimneys. Falling Icons of the Industrial Age
Industrial chimneys have always drawn positive and negative attention. Over the centuries, they have bothered their surroundings with fumes and have, moreover, often interfered undesirably with the traditional historic panoramas of towns. On the contrary, chimneys have received positive attention during construction and their demolition has attracted multitudes of spectators. And it is just the phenomenon of demolition of industrial chimneys that is the main theme of this book.
The book shows not only the technological methods of destruction but, above all, it captures the historical change in the motives for their demolition. In this context, it also describes the way in which these slender structures have gradually transformed from purely functional structures into icons of the Industrial Age worth preserving. Paradoxically, the book is also a witness to the skill of our ancestors and contemporaries who tore down chimneys, because the demolition of a chimney has never been a simple task.
The authors reveal and define the values of these specific structures. Their acceptance as an integral part of cultural and historical heritage is not at all obvious at present, and one of the objectives of the book is to highlight the necessity of carefully considering every case of imminent destruction. They have already become an integral part of the skylines of our towns and landscape, and it is no longer possible to consider them in the negative sense of pollution of the surroundings. On the contrary, chimneys are suitably reminiscent of past times: they carry the memory of a place and highlight the manufacturing and industrial significance of a given locale at a given time. In addition, they are major landmarks.
All these connections are intermingled in three separate chapters that detail the history and fate of more than twenty no-longer-extant industrial chimneys. One chapter is devoted to chimneys that aroused a lot of attention – and not just due to the fact that they were the tallest of their time in the territory that is today the Czech Republic. Another chapter presents chimneys that are interesting in terms of their typology, or are representatives of technological milestones or chimneys whose existence holds unexpected connections (among other things, the chapter ends with the last industrial brick chimney from 1984). The third chapter outlines the recently demolished chimneys with emphasis on uncovering the motives for their demolition and discussing the potential that was not realised as a result of their demolition.
In the last 10 years, the authors have recorded 360 demolished brick industrial chimneys (of a total of 3,400 chimneys on record), and under the weight of these statistics they want to prevent demolitions that take place as a result of ignorance of the value and potential of these industrial monuments or under the influence of various myths or unsubstantiated fears regarding their technical condition.
An integral part of the preservation of the chimneys is also their integration into new building structures or public spaces or, where appropriate, their conversion for new uses. The book presents in greater detail some principles for the preservation of chimneys not only in our country but also abroad, and highlights representative examples worth following. The ways in which already demolished chimneys can be remembered in the form of retrospectives are not omitted, either.