Tkalcovna

František Klokner, někdejší rektor ČVUT v Praze by takový komín nazval jako vzorkovaný. Tím by mínil, že po celém dříku jedné barvy se vyskytují obrazce, či pásy vyzděné z cihel barvy odlišné. Na našem území stojí takové komíny dva a překvapivě, až na drobné detaily, totožné, stejně vysoké a ze stejné doby. Jeden komín v Novém Bydžově, druhý ve sklárnách v Sázavě.

Mechanickou tkalcovnu založili v roce 1902 pánové Emil a Zděněk Doležalovi a Alois Řezáč, projektovou dokumentaci vytvořil v roce 1902 stavitel Josef Jihlavec z Hradce Králové, z ní se ohledně komína dochoval nejspíš jen pohled na továrnu s 30 metrů vysokým komínem, který ale neodpovídá zrealizovanému tvaru. Továrna měla parní pohon o síle 100 HP, přičemž páru dodával parní kotel napojený právě na komín. Stavitelem komína byla ten rok vzniklá specializovaná společnost Pohl & Kutsche (František Pohl byl architekt a stavitel v Praze, Ernst Reinhold Kutsche pak inženýr z Chemnitzu).

Komín je celý postaven ze žlutých komínovek, přičemž jednotvárnost dříku téměř po celé výšce narušují kordonové římsy a zejména pak zdobné ornamenty z černě polévaných cihel. Dřík je posazen na elegantním oblém podstavci s nikami, římsa a sokl jsou zaklopeny atypickými tvarovkami.

Nadmíru výtvarně pojaté pojetí komína mělo nejspíš pragmatické zdůvodnění – továrna s komínem byla postavena na dobře viditelném místě při okraji obce a v bezprostřední blízkosti hlavní železniční trati Rakouské severozápadní dráhy mezi městy Chlumec nad Cidlinou a Trutnov. Nejzdobnější komín ve městě se tak jistě stal výkladní skříní továrny a zároveň kvalitní reklamou viditelnou z mnoha míst, včetně vlaku.

Oproti původnímu plánu byl komín postaven o výšce 35 metrů, což potvrzuje současná naměřená výška 34,5 metru – zbývající část byla v minulosti ubourána. Světlost v hlavě je 1,2 metru, průměr podstavce u země 3,5 metru a dřík má konicitu 4,5 %.

Komín sloužil svému účelu přibližně do přelomu století. Na určitou dobu se na něm usídlili čápi, dokonce mezi dvěma samci došlo k souboji o toto lukrativní místo, přičemž poražený spadl do nitra komína, kde skonal. Majitel dosud nemá s komínem žádné konkrétní plány.

Martin Vonka, Tovární komíny. Funkce, konstrukce, architektura, Praha 2014, s. 180–181.

MěÚ Nový Bydžov, archiv Odboru výstavby a ŽP.

Jaroslav Preiss (ed.), Český průmysl textilní slovem i obrazem, Spolek českých průmyslníků textilních v Praze, 1909, nestránkováno.

František Klokner, O továrních komínech, rozšířený otisk z časopisu Vynálezy a pokroky, Praha, 1906, s. 18.

Martin Vonka, Významné tovární komíny v ČR – Továrna bavlněných látek, Nový Bydžov, Fabriky.cz, www.fabriky.cz, ISSN 1804-9443.

Sdělení zaměstnanců firmy Bomat spol. s r.o.