Přádelna bavlny, Moritz Robitschek a spol.

Choceň měla v minulosti vhodné místní podmínky pro rozvoj průmyslových aktivit. Jednak to bylo železniční spojení na trati Praha–Olomouc, jednak tok Divoké Orlice jako potřebný zdroj energie. V roce 1857 se tak v Chocni začíná psát historie přádelnictví, kdy v místě zrušené papírny vznikla přádelna lnu s kapacitou 6 až 10 tisíc vřeten. Vysoké počáteční investice však přesáhly možnosti podnikatelů. Po pár letech nesnází se podařilo v roce 1861 továrnu stabilizovat olomouckému podnikateli Baltazaru Szabelovi. V tomto roce byla v rozšiřujícím se podniku postavena kotelna se čtyřmi kotli a tovární komín. O rok později již fabrika zaměstnávala 162 zaměstnanců. Při další modernizaci se v roce 1928 započalo se stavbou nové kotelny a následující rok získal areál dominantu v podobě 70 metrů vysokého zděného komína s vodojemem a se světlostí v koruně 220 cm. Za projektovou dokumentací z května roku 1929 stála firma Inž. Richard Mayerhofer – Höllingen z Moravské Ostravy. Starý komín zmizel někdy před rokem 1937. Svému účelu sloužila kotelna do roku 1998, kdy její funkci převzala nová kotelna plynová.

Z dochovaných archiválií lze vysledovat úřední proces výstavby kotelny a komína s vodojemem. 18. června 1928 udělil Okresní úřad ve Vysokém Mýtě živnostensko-právní povolení ke stavbě nové kotelny a strojovny. O rok později v listopadu udělil tentýž úřad obdobné povolení ke stavbě továrního komína. V březnu roku 1930 proběhlo místní šetření a bylo vystaveno povolení k užívání nové kotelny. Stejné povolení pak obdržel v červnu i komín.

Komín je v hloubce 3,6 metru založen na kruhové železobetonové základové desce o průměru 920 cm a proměnné tloušťce v rozmezí 70–140 cm. Kouřovod ústí do komína pod úrovní terénu, výška nadzákladového zdiva činí 220 cm. Komín nemá výrazný podstavec, zdivo ve výškových úrovních jednoho, tří a deseti metrů nad terénem pouze nepatrně ustupuje směrem dovnitř dříku. U jižní strany paty komína s průměrem 6,9 metru a světlostí 5,0 metru se nachází plasticky vyvedené vročení stavby 1929. Dřík s konicitou 5,4 % nesl v minulosti nad nádrží velký vertikální nápis označující majitele firmy – „ROBITSCHEK“.

V roce 2000 došlo postupným rozebíráním zdiva k ubourání hlavy komína o dva metry, čímž se původní vnější průměr v koruně zvětšil z 260 na 310 cm. Vzhledem ke skutečnosti, že komín v té době již nesloužil svému účelu, byl zastřešen dřevěnou nosnou konstrukcí se vstupním otvorem do nitra komína, s oplechováním a se střešní krytinou z živičných pásů s vnější hliníkovou fólií.

Ve válcové nádrži na komíně s výškou dna 30 metrů nad okolním terénem se akumulovala hasební voda zajišťující potřebný tlak pro sprinklerový systém . Jako zdroj vody, a to nejen pro provoz vodojemu, sloužila místní studna. Podnik však měl v případě požárů povoleno odebírat vodu z řeky Tichá Orlice, resp. z náhonu, který kolem podniku protéká. Vodojem již svému účelu neslouží.

Dno nádrže je na postupně se rozšiřujícím zdivu dříku neseno železobetonovou deskou podepřenou devíti konzolami. Nádrž o vnějším průměru 8,6 metru a vnitřní šířce nádrže 130 cm má objem 80 m³ a vede jí na severní straně průlezná šachtice o rozměrech 60 × 60 cm. Z původní střešní krytiny na bázi asfaltu se dochovaly nepatrné zbytky. Vstup do nádrže zajišťuje otvor o rozměrech 60 × 60 cm s poklopem, nad rovinu střechy vystupují větrací komínky a dochovala se dvě vodicí kolečka lanka stavoznaku. Lanko bylo svedeno do průlezné šachtice, samotný stavoznak se pravděpodobně nacházel u paty komína. Vnitřní stěny nádrže jsou pokryty asfaltovými pásy zvyšujícími odolnost nádrž proti případným průsakům vody. Okraj střechy lemuje zábradlí. 

Potrubní systémy byly vedeny volně vně komína. Do nádrže ústila trojice potrubí zajišťující přívod a odběr vody, vypouštění nádrže a případný odvod vody z přelivu. 

Je pozitivní zprávou, že choceňská přádelna slouží i po více než 150 letech svému původnímu poslání. Samotný komín je udržovaný a našel své nové uplatnění – na střeše nádrže je umístěna telekomunikační technika.

Martin Vonka – Robert Kořínek – Jana Hořická – Jan Pustějovský, Komínové vodojemy. Situace, hodnoty, možnosti, Praha 2015.

Radovan Dvořák, Choceň – patnáct kapitol z dějin města, Ústí nad Orlicí 2000, s. 86.

Podnikový archiv Filogroup, a. s.

Městský úřad Choceň, odbor výstavby, Choceň č. p. 388.

SOA Zámrsk, fond M. Robitschek a spol., tkalcovna a přádelna, Choceň 1903–1948, karton 1.

Sdělení Jiřího Sopouška.