Panský pivovar

Kdy byl komín přesně zbudován, není jasné. Z roku 1899 se dochovaly podrobné plány celého pivovaru včetně rozmístění jednotlivých výrobních úseků. Není ale zřejmé, zda se jednalo o projektovou dokumentaci připravované stavby, nebo o zakreslení současného stavu pro budoucí rozšíření. V následujících letech realizovala drobnější rozšíření v pivovaře firma J. Rosenberga z Prahy. Zpracování plánů napovídá, že bylo realizováno stejnou firmou, ale jisté to není, stejně tak není jisté, která firma samotnou modernizaci pivovaru na parostrojní provoz provedla.

Přestože sousedství vrcholně barokní stavby a továrního komína působilo značně nesourodě, bylo na jeho vzhledu patrné, že projektant myslel i na jeho začlenění mezi historické stavby. Komín tak byl neobyčejně zdobně vyveden, navíc v poměrně subtilní formě, jeho štíhlost činila 1 : 10. Postaven byl na jednou odstupňovaném podstavci čtvercového půdorysu s dekorativním vlysem, pravděpodobně navíc barevně odlišeným. Římsa nad podstavcem tvořila nejširší část komína a byla dekorována zubořezem. Samotný dřík komína byl kruhového průřezu. Opatřený byl polygonálním prstencem a rozčleněn na několik nestejně velkých částí. V dolní části byl osazen rodovým znakem Windischgrätzů. Horní část byla oddělena rozšířenou římsou s cihlovým zubořezem. Dekorativně, avšak již bez říms a rozšíření, byla vyvedena i hlavice.

Do komína byl sveden jeden kouřovod z kotelny v jeho bezprostředním sousedství. Kotelna byla dodatečně přistavěna ke hmotě původního konventu. V jeho průčelní části pak byla vestavěna samotná varna pivovaru společně se strojovnou. V ní byl umístěn horizontální parní stroj, kterému páru dodávala dvojice parních kotlů. Stroj sloužil nejen k pohonu varny, ale i k výrobě elektrické energie, sloužící zřejmě zejména pro osvětlení areálu. Zázemí malé elektrárny se nacházelo v drobné přístavbě v sousedství továrního komína.

Dominující tovární komín nebyl ale jedinou stavbou tohoto druhu v areálu. Otop dvojice pánví ve čtyřnádobové varně se odehrával napřímo z topeniště v sousední místnosti vedle varny. Odtah spalin z topeniště pak byl veden do dalšího, patrně menšího, komína, který se nacházel v nádvorní části objektu. Vedle něj pak ještě hmotu barokních staveb převyšoval dodatečně přistavěný hvozd sladovny s párníkem zakončeným výrazným „kloboukem pana starého“.

V období první republiky se pivovaru přestalo hospodářsky dařit a po roce 1929 byl nejprve pronajat a následně i prodán pivovaru ve Stodu. Pod ním fungoval již jen několik málo let a roku 1935 byl zrušen. Komín byl zřejmě záhy stržen. V době po druhé světové válce padlo rozhodnutí areál kláštera kompletně puristicky zrekonstruovat do jeho vrcholně barokní podoby. Všechny novodobé přístavby z doby fungování pivovaru byly odstraněny. Současná podoba nového konventu tak nedává vůbec tušit, jakému účelu celý areál také sloužíval.

V důsledku puristického přístupu tak kladrubský klášter přišel i o mimořádně působivou kombinaci vrcholně barokního průčelí konventu a bohatě zdobeného továrního komína.

SOA v Plzni, Klášter, Vs Kladruby, i. č. 2135.

ČECHURA, Jiří: Kladrubská historie. Klášter Kladruby. [citováno: 12. srpna 2018]. Dostupné z: http://kladruby.euweb.cz/pages/historie/cechura05.htm.

JÁKL, Pavel: Vrchnostenský pivovar. Industriální topografie. [citováno: 12. srpna 2018]. Dostupné z: http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V001123.

Klášter benediktýnů. Památkový katalog. [citováno: 12. srpna 2018]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?element=14559203&action=element&presenter=ElementsResults.