Aglomerace

Komín aglomerace, familárně zvaný Strakáč patří mezi typologicky zajímavou skupinu vysokých zděných komínů. Zděné komíny vysoké nad sto metrů patřily ve své době mezi nejvyšší stavby na našem území a byly vrcholným dokladem umu svých stavitelů – komínářů. První stometrový komín u nás byl vybudován v roce 1920 pro Piettovu papírnu v Plzni. Komín dodnes stojí, byť ubouraný o 5 metrů, a společně s kotelnou a dalšími budovami byl prohlášen roku 2013 za kulturní památku. Nejvyšší zděný komín na našem území vůbec vznikl pro kolínskou elektrárnu v roce 1931 a dosáhl výšky 120 metrů. Později byl snížen na výšku 117 metrů a je dodnes funkční.

Od poloviny 20. století ale postupně začal zděnou technologii u komínů výšek nad 80 metrů vytlačovat železobeton. Jedním z posledních se stal Strakáč. V průběhu asi padesáti let tak u nás vzniklo dle současného stavu poznání pouhých 27 zděných komínů výšek nad kulatou hranicí 100 metrů, přičemž dodnes se jich dochovalo 18 (z toho dva jsou ubourány pod 100 metrů). Vzhledem k faktu, že u nás stojí přibližně 3400 zděných komínů, se jedná o pouhý (a tedy cenný) zlomek komínového fondu. Nutno navíc dodat, že zděná technologie u komínů patří dnes již mezi zaniklá řemesla. Poslední zděný komín z komínovek byl u nás průmyslově postaven v roce 1984 v areálu domažlického pivovaru. Od této doby se staví tovární komíny ze železobetonu a oceli.

Strakáč oproti jiným komínům vyniká svojí mohutností, což je patrné při prvním pohledu. Mohutnost můžeme vyjádřit i matematicky, a to poměrem šířky komína u terénu ku jeho výšce nad terénem. Běžné zděné tovární komíny mají tento poměr cca 1 : 10, Strakáč pak 1 : 7. To souvisí s funkcí komína – masivní průduch musel odvádět veliký objem spalin. Podobné komíny stojí snad již jen v Třineckých železárnách a v areálu někdejší Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě.

Podívejme se na pár technických parametrů komína. Běžně udávaná výška je 101 metrů (primárním zdrojem bývá zřejmě komínová databáze KODA), nicméně komín byl nejspíš projektován a zrealizován jako stometrový. Vnější průměr v patě je 15 metrů a pod terénem se do komína napojují čtyři mohutné kouřovody o rozměrech okolo 3,5 x 3,5 metru. Vnitřní hořejší průměr je 920 centimetrů (pro srovnání světlost nejvyššího komína ČR – třistametrového komína elektrárny Chvaletice – je menší, a to 880 centimetrů). Dřík je v horní polovině doplněn o denní letecké značení v podobě natřené červenobílé šachovnice. A odtud právě pochází přezdívka komína – Strakáč.

Archiv fabriky.cz, neinventarizováno.