Přádelna bavlny a barevna, Wilhelm Brass & Söhne

V Zábřehu došlo k demolici továrny, známé po znárodnění jako Perla, se dvěma komíny, aby byl pozemek očištěn, aniž byl znám další záměr s ním. Demolice byla hojně komentována v místním tisku, Jana Lukáčová, předsedkyně představenstva firmy majitele, se k dalším plánům vyslovila jen stručně: „Prozatím se pouze uklidí a zůstane tak, jak je.”

Historie továrny sahala do 50. let 19. století, kdy v Zábřehu zřídil Julius Lensen barvírnu příze. Přidal se k němu Wilhelm Brass, který po Lensenově smrti podnik plně ovládl a rozšířil provoz o přádelnu. Svojí produkcí patřila továrna k největším svého druhu na severní Moravě a Brassové se stali nejvýznamnějšími podnikateli ve městě a okolí. Továrna měla i přímý přínos pro město – například její elektrocentrála pracující od roku 1896 ho zásobovala elektřinou.

První tovární komíny menších výšek se objevily v rámci původních budov barvírny v 50. letech 19. století. V průběhu jeho druhé poloviny do siluety továrny výrazně zasáhly další tři vysoké komíny, z nichž se dva s výškami 42 (světlost 170 centimetrů) a 44 metrů (světlost 210 centimetrů) dochovaly až do roku 2016.

Oba nejdéle stojící oktogonální komíny byly posazeny na strohých podstavcích o čtvercové základně, na odiv dávaly hlavice doplněné o řadu zajímavých detailů. Zdobil je zubořez podepírající římsu, dále pak mělké niky ve všech stranách osmibokého profilu a v neposlední řadě drobná kordonová římsa.

Oktogonální komíny patřily svojí typologií mezi jediné stojící v Zábřehu a jeho okolí a byly situovány v rekreačně a turisticky atraktivním prostředí – poblíž centra a v sousedství vodní plochy rybníka Oborník a Wolkerových sadů. Dvojici komínů bylo s ohledem na polohu města možné s nadsázkou pojmenovat branou Moravy. Byly významným a nepřehlédnutelným prvkem při pohledu z železniční trati Praha–Olomouc. Potenciál komínů však nebyl i přes přesvědčování autorů této publikace u majitele uznán a demolice byla zahájena 9. srpna 2016. Výškoví pracovníci ubourali postupně dříky shora a zbývající části 16. srpna finálně strhl demoliční bagr.

V regionu stihl stejný osud v téže době také textilní továrnu ve Zlatých Horách a Hanušovicích. V devět kilometrů vzdálených Olšanech navíc pár měsíců před zábřežskou demolicí padl již zmíněný nejstarší stojící tovární komín s železobetonovým rezervoárem na území České republiky.

SOkA Šumperk, AM Zábřeh, i. č. 2043.

Z centra Zábřehu mizí ruiny textilky. Deník.cz. [citováno: 5. září 2018]. Dostupné z: https://goo.gl/phBq77.

Na základě sdělení Jiřího Schwaba, zástupce demoliční firmy VSJ mechanizace s.r.o.