Akciová společnost pro skelnou a dřevní industrii, pila

Areál pily, společně s protějšími objekty sklárny, nechala postavit místní Akciová společnost pro skelnou a dřevní industrii v Trhové Kamenici. Stavba schválená v létě 1900 byla ještě téhož roku dokončena a prostory byly úspěšně zkolaudovány v únoru 1901. Nad oběma provozy byly vystavěny společností Ant. Dvořák a K. Fischer tovární komíny vysoké 30 metrů (současná výška komína nad pilou byla změřena 32 metrů, nad sklárnou po ubourání – viz dále – 29 metrů). Komín sklárny sloužil především odtahu spalin ze zdejší plynové pece. Komín pily a továrny na výrobu beden pak sloužil odtahu spalin z parního kotle, který dodával sílu parnímu stroji, od něhož byl pohyb transmisemi přenášen k řadě strojů sloužících zpracování a opracování dřeva. Napojen na něj byl také dynamoelektrický stroj umožňující osvětlení celého areálu.

Oba komíny svým tvaroslovím představují typické zástupce komínů stavěných letskou komínářskou společností. Svým zdobením na podstavci i dříku ale výrazně přesahují její běžné realizace (na přelomu 19. a 20. století bylo pro firmu typické dozdobení dříku pásovými ornamenty). Především tovární komín nad pilou se dodnes dochoval ve výjimečně intaktní původní podobě. Jelikož komín patrně nebyl od konce druhé světové války v provozu, nenarušily jej žádné dodatečné zásahy (např. stahovací ocelové obruče jako na komíně sklárny) a překvapivě ani výrazněji nezchátral (na rozdíl od druhého komína, kterému byla v minulosti ubourána takřka celá hlavice).

Podstavec komína zdobí ornamenty ze žlutých komínovek (převažující barva dříku je červená). Ze žlutých komínovek jsou i zdvojené pasy, které ve vodorovném směru narušují jednolitou barvu dříku (mezi nimi se nachází červené cihly s načerněným čílkem – dnes takřka neznatelným) a které jsou pro realizace firmy v té době typické. Výrazné žluté ornamenty pak najdeme i pod hlavicí komína (nutno dodat, že obdobně zdobený byl i druhý komín, který se dodnes dochoval v mnohem zchátralejší podobě). Oproti klasickým komínům firmy Ant. Dvořák a K. Fischer (a i oproti běžným zvyklostem) stojí podstavec komína ještě na nízkém cihelném soklu čtvercového půdorysu – ten se ale původně zřejmě nacházel z větší části pod terénem.

Pila i sklárna získaly již po pár letech provozu různé majitele a jejich osudy se postupně rozešly. Po druhé válce sloužila pila zemědělským účelům a komín tak nebyl využíván. Sklárna naopak působila po znárodnění původnímu účelu, později zde však byla výroba zastavena. Objekt je dnes v rukách soukromého majitele, který zde provozuje truhlárnu. Spaliny z kotle, kterým její prostor vytápí, jsou svedeny do komína, a ten tak je i v současnosti funkční.

Dvojice kamenických komínů představuje ukázku stavitelského umu komínářů na přelomu 19. a 20. století a svým provedením odráží i ambice regionální akciové společnosti (za kterou se ale ovšem skrývaly mimo jiné i osoby z rodu Auerspergů z nedalekého panství Slatiňany i její rodové větve z rakouského Weitwörthu). Dnes jsou komíny svědkem pokusu industrializovat jinak spíše zemědělské maloměsto a společně s objekty pod sebou tvoří velmi malebný celek místní industriální architektury. Ten pak zvláště podtrhuje výjimečný, a také výjimečně dochovaný, komín nad areálem obnovené pily.

Státní okresní archiv Chrudim, Okresní úřad Chrudim, i. č. 14 790.

KINDL, Miroslav: Akciová společnost pro skelnou a dřevní industrii. Industriální topografie. [citováno: 3. srpna 2020]. Dostupné z: bit.ly/3oHUxNZ.

Na základě sdělení Milana Tenkráta, majitel truhlárny.