Kruhová cihelna, Václav Urban

Počátky existence komína v malé obci Nesměň na Kolínsku, který je dnes jediným pozůstatkem po zdejší cihelně, spadají do června roku 1929. Tehdy vypracovala Stavební kancelář Václav Štěpán ze Zásmuk projekt 12komorové kruhové pece pro Václava Urbana, majitele hospodářství na parcele č. 38/1. Součástí projektu nové kruhovky byl i 35 metrů vysoký komín se světlostí 120 centimetrů.  Na pozemku již krátce stála i malá žárová pec. Tu Urban zřejmě užil na výrobu cihel pro stavbu zamýšlené kruhové pece. Tento způsob opatřování levného a hlavně v místě snadno dosažitelného stavebního materiálu býval běžný – takovýto stav máme například doložen v roce 1905 ve Slatinách, kdy si místní cihlář nejprve vypálil cihly v polní peci a následně postavil novou pec kruhovou.

Živnostenskoprávní schválení cihelny bylo uděleno Okresním úřadem v Kolíně 28. června 1930. Nicméně v projektu chyběl statický výpočet komína, a tak se v povolení hned na prvním místě objevila tato podmínka: „1/ Dodatečně budiž předložen statický výpočet továrního komínu vypracovaného dle výnosu min. vnitra ze dne 24/III. 1902.“ Úřad dodal ohledně komína ještě další dvě podmínky: „2/ Dřík i sokl nutno vyzdíti z ostře pálených cihel na maltu nastavovanou. 3/ Veškeré otvory v komíně nutno zaklenouti do polokruhu, vnitřní spáry nutno řádně vypáliti. Komín budiž opatřen vnitřními stupadly a hromosvodem. Jinak při stavbě dbáti ustanovení shora citovaného ministerského výnosu.“

I když si okresní úřad vymínil, že povolení ke stavbě komínu bude možné udělit teprve až po posouzení statického výpočtu, komín byl postaven i bez něj a navíc byl oproti původnímu plánu postaven i menší – finální stav byl 27 metrů výšky a světlost 90 centimetrů.  Statický výpočet vypracovaný Stavební kanceláří Václav Štěpán předložil Urban teprve až koncem května 1932 na místním šetření, při kterém se jednalo o povolení užívání hotové kruhové pece a komína. Tento dokument již obsahoval náčrt komína o realizovaných rozměrech (tedy s výškou 27 metrů). Následně Okresní úřad Kolín poslal výpočet technickému oddělení u Okresního úřadu Poděbrady k přezkoušení. Ten sice shledal výpočet bez závad, ale potvrdil ho o více než rok později.

Kruhová pec měla dvanáct komor a sloužila k pálení cihel, střešních tašek a drenážních trubek. Kouřové tahy byly spodní a vedly do centrálního kouřovodu, který se nacházel v ose pece a ústil do komína. Jeho hmota byla architektonicky stroze pojatá. Podstavec oktogonálního půdorysu o šířce 300 centimetrů (dle plánu ale 320 centimetrů) byl prost jakéhokoliv architektonického členění, však také byl jednak součástí pece a jednak schován pod střechou. Jen dřík vyzděný z plných cihel byl ukončen mírně rozšířenou hlavicí. S ohledem na typologii a použitý stavební materiál se dnes dle současného stavu bádání jedná o nejmladší známý u nás stojící polygonální komín vyzděný z plných cihel. O málo starší komíny této typologie nalezneme například v Klotzově cihelně v Plzni (1920) a v třídírně uhlí dolu Prokop v Zahořanech u Vilémova (1920) – zde navíc oktogonální komín nese i vodojem.

Cihelna údajně skončila provoz již za druhé světové války a nejspíš po ní již nebyl obnoven. Někdy po svém odstavení byla cihelna využívána jako sklad brambor a řepy a chátrala. Nynější majitel nechal kolem roku 2004 pec zbourat, byla zchátralá a klenby byly ve velké míře propadlé. Komín majitel ponechal stát z důvodu, že se mu líbil a také kvůli na něm umístěnému čapímu hnízdu.

Okolí komína je dnes upraveno, pozemek ja zatravněný a doplněný o několik stromů. Podstavec komína je omítnutý, jeho obvod je osazen lavičkami a celý prostor pro posezení je zastřešen. Střecha mimo jiné chrání prostor posezení před znečištěním od čapích exkrementů. Komín bohužel trpí vlhkostí, což je patrné na povrchu cihel dříku. Na pozemku je poměrně vysoká hladina podzemní vody, která se při tání sněhu a vydatných deštích vyskytuje až u povrchu.  Čapí hnízdo navíc zabraňuje provětrávání komína přirozeným tahem, což by daný problém mohlo zlepšit.  

I když se jedná o soukromý pozemek, majitel kolemjdoucím umožňuje na prostranství s komínem vstoupit, což je kromě čapího koloritu další a významnou přidanou hodnotou této stavby připomínající cihlářský průmysl obce.

SOkA Kolín, Okresní úřad Kolín, i. č. 912.

SOkA Kolín, Archiv obce Nesměň, i. č. 40.

Sdělení Petra Lindnera.