Továrna na cihlářské a šamotové výrobky Josefa Hrubého z Jelení

Červené Pečky
V Cihelně
Česká republika
49°59'23.575"N15°12'29.61"E
č. 3341
Známá výška: 50 m   
Známá světlost: 160 cm   
Stavitel: Ant. Dvořák a K. Fischer
Rok výstavby: 1902
Rok demolice: 2009
Historie

Červené Pečky jsou sice jen malou obcí na dohled od Kolína, i tak na jejím katastru byly postaveny tři zajímavé průmyslové, respektive technické stavby: pivovar se sladovnou situované v zámeckém areálu, kamenný viadukt a továrna na cihlářské a šamotové výrobky.

A právě cihelna se svým komínem patřila s ohledem na ostatní české cihelny mezi ty pozoruhodnější – alespoň co se architektury týče. Majitel cihelny – místní šlechtic Josef svobodný pán Hrubý z Jelení (dle tradičního rodového staročeského rodopisu „z Gelenj“) – si nechal na pozemku severně za obcí a v blízkosti železniční tratě vystavět cihelnu, a to architektonicky kvalitně vyvedenou. Fasády byly provedeny v kombinaci omítnutých ploch a režného zdiva, budovy zdobily historizující prvky a věž s vodní nádrží dostala podobu hradní věže s cimbuřím. Stejně tak vysoký tovární komín musel do této kompozice svým propracovaným ztvárněním bezchybně zapadnout.

Komín dosáhl výšky 50 metrů, světlost v hlavě byla zvolena 160 cm. Podstavec oktogonálního průřezu byl zformován s ohledem na běžné jiné komíny cihelen nadstandardně. Jeho plochy byly dozdobeny nikami, římsu podpíral zubořez. Niky měla dokonce i přechodová matice mezi podstavcem a dříkem. Červené zdivo z komínovek bylo doplněno ornamenty ze žlutých cihel tak, že hlavní ornamenty byly umístěny v dolní části dříku a v rámci hlavice. Navíc bylo po výšce pravidelně rozmístěno 7 pásových ornamentů. Zdobný tvar hlavice byl vymodelován pomocí několika druhů tvarovek, přičemž celková podoba korespondovala se zvyklostmi stavitele – specializované firmy Ant. Dvořák a K. Fischer z Letek. Prakticky totožným způsobem byla ztvárněna hlavice komína vystavěného v přibližně stejné době, a to v loučovické papírně.

Dochované plány cihelny z května 1901 vypracoval nejspíš civilní inženýr C. Czerny z Brna, který ale dochované výkresy nechal bez podpisu. Nicméně se uvádí, že cihelna je projektována jako systém Czerny. Jeho podpis lze pak nalézt pod statickým výpočtem komína z 27. června 1901 a podepsán je také jako projektant na zápisu z komisionálního řízení konaného 28. června 1901. Na výkresech se zato objevuje razítko a podpis jiné osoby, a to úředně oprávněného stavitele v Kolíně Josefa Dvořáčka, který cihelnu vystavěl.

Žádost o živnostenské schválení výstavby podalo ředitelství Josefa svobodného pána Hrubého z Jelení na c. k. okresní hejtmanství v Kolíně dne 2. června 1901. Komisionální jednání na místě proběhlo 28. června a 15. července byla stavba cihelny povolena. 20. srpna podalo panství žádost o povolení na výstavbu komína s tím, že sice komín byl již dříve povolen, ale došlo ke změně „ve formě komínu“, aniž se ale změnily statické výpočty. Dochované plány nám nedovolují blíže tuto změnu formy poodhalit, pravděpodobně se ale jedná o drobné změny vyplývající s výběrem zhotovitele komína – letecké společnosti Ant. Dvořák a K. Fischer.

Továrna se sestávala zejména z kruhové pece o šestnácti komorách, kotelny, strojovny, lisovny, skladu uhlí a dalších drobných prostor. V kotelně byl umístěn cornwallský kotel o výkonu 120 koňských sil a tlaku 10 atmosfér. Ten dodával páru parnímu stroji o výkonu 100 koňských sil.

V této první fázi se již počítalo, že bude cihelna rozšířena o plynovou pec na pálení šamotových cihel, která bude situována jen několik metrů severně od původní pece. Ze stavebního hlediska se tak stalo, že o pár let později byl prostor mezi starou a novou pecí zastřešen a v této chodbě se ocitl i komín. Podstavec původně solitérní stavby tak byl pohlcen hmotou nového komunikačního prostoru.

Komín nakonec sloužil hned třem účelům – parnímu kotli a dvěma pecím. Kotel byl napojen do komína kouřovodem ze západu, kruhovka z jihu a plynová pec ze severu. Dle projektu vznikla na úrovni sopouchů uvnitř komína zeď ve tvaru trojramenného kříže, která měla za úkol zajistit plynulý tah při současném proudění spalin z různých kouřovodů.

15. března 1902 proběhla kolaudace továrny. Přítomen byl i zástupce stavitele komína – syn zakladatele firmy Ing. Vincenc Fischer. Některá zařízení a drobné konstrukce nebyly ale ke dni kolaudace ještě provedeny, a tak bylo stanoveno, že se uskuteční dodatečná kolaudace. Ta také 21. dubna 1902 úspěšně proběhla. V další etapě postavená plynová pec byla zkolaudována 22. ledna 1903.

Sortiment cihelny dokládá inzerce z roku 1903. Cihelna vyráběla obyčejné cihly, duté cihly, stropní cihly, půdní dlaždice, střešní tašky, prejzovou krytinu, šamotové cihly, trativodní trubky. V roce 1908 v sortimentu nechyběly i radiální cihly pro stavbu továrních komínů.

V dalších letech došlo i na další přístavby (zejména sušárny). V roce 1940 dodala stavební kancelář arch. Karel Řezníček projekt na zazdívku druhého rezervního parního kotle cornwallského typu z dílny Breitfeld a Daněk z roku 1919 o 107 m2 (provozní přetlak 12 atmosfér) ve stávající kotelně. Projekt byl zkolaudován o dva roky později.

V roce 1948 došlo ke znárodnění cihelny, od roku 1973 pak keramické výrobky nahradil sortiment z betonu pod taktovkou podniku Průmstav. V roce 1993 se díky restitucím cihelna navrátila do rukou potomka zakladatele, ale areál postupně chátral až jej nový vlastník – společnost STACHEMA CZ s.r.o. – začal demolovat. K demolici komína došlo v září 2009. Nejprve byla horní část ručně ubourávána výškovými pracovníky, následně byl zbytek stržen mechanizačními prostředky.

Z výrobních budov zůstala pouze hala, ve které byla původně kruhovka. Ta je dnes opravena, nicméně její nové fasády potírají původní výraz. Hala dostala i nové přístavby a majitel nové prostory využívá pro své podnikání v oboru stavebnictví. V hliništi navíc vyrostla fotovoltaická elektrárna. U silnice se ještě dochovala administrativní budova, která je v rukou jiného majitele.

Zdroje informací

SOkA Kolín, Okresní úřad Kolín, inv. č. 734.

KRAML, Heřman: Červené Pečky I, II, III, IV, V, VI, VII, Červené Pečky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2011, 2012, s. 9, 102, 164, 246, 17, 102, 11-13

PEJŠA, Jaroslav: Továrna na cihlářské a šamotové zboží, Industriální topografie VCPD FA ČVUT. 2013, V005794 [citováno: 17. 9. 2017]. Dostupné z: www.industrialnitopografie.cz.

Tovární komíny, vodojemy na komínech, rekonstrukce, katalog firmy Ing. V. Fischer & spol., Letky, p. Libčice n. Vlt., katalog referencí společnosti, nedatováno.